Turistické cíle v okolí obce Mlýny

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti je datována chronogramem do r. 1775. Na nynějším místě v Mnichu stojí od r. 1958 a od téhož roku je zapsána v seznamu kulturních památek.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Janově pocházela podle datace na soklu z r. 1757. V současnosti je nahrazena sochou z druhé poloviny 19. stol. Od r. 1958 je památkově chráněna.

V rohu ohrazení hřbitova v Kostelní Radouni stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kterou r. 1771 pořídil místní farář Šebestián Václav Želivský. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

Dřevěná rozhledna z roku 2014 stojí v lokalitě Svákov nad levým břehem Lužnice západně od Soběslavi. Je celoročně volně přístupná a umožňuje výhled především východním směrem k Soběslavi a vrchu Choustníku se zříceninou hradu.

Mohutně opevněné hradiště s jedinečně zachovalým obloukovým valem. Podle skromných nálezů pochází pravděpodobně ze starší doby železné, využíváno bylo i v raném středověku. Val má výšku místy až 8 m, příkop šířku až 20 m.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Synagoga z prvé poloviny 19. století, bohoslužby zde konaly jen do 1. světové války. V roce 1936 byla upravena na sokolovnu, dnes je v soukromých rukou a slouží k bydlení.