Turistické cíle v okolí obce Choustník

Jednopatrový obdélníkový empírový zámek s trojúhelníkovým štítem a vížkou s hodinami byl přebudován z bývalého statku kolem roku 1815. Kolem se dochovaly zbytky zahrady a v bezprostředním sousedství je areál škrobárny, rovněž z roku 1815. Zámek je nepřístupný.

Budova tvrze z první poloviny 17. století, později přestavěná na barokní zámek. Současná podoba novogotická ze šedesátých let 19. věku. Chátrající objekt obklopený anglickým parkem.

V současné době rekonstruovaný zámek, vystavěný kolem roku 1780 Janem Schindlerem. Patrová obdélná budova s rizalitem na severozápadní straně, krytá mansardovou střechou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Památník bitvy u Křeče, která proběhla mezi Tábority a vojsky Oldřich II. z Rožmberka 19. 8. 1435 a která je považována za poslední bitvu husitských válek. Kamenný památník ve tvaru kalicha byl odhalen 22. září 1935.

Mohyla se sousoším umírajícího partyzána, sovětského a československého vojáka připomíná 1842 jihočeských obětí 2. světové války včetně občanů Mnichu, padlých v boji s ustupujícími nacisty v noci z 5. na 6. května 1945. Památkově chráněný památník byl odhalen 18. května 1947.

Prostý kamenný památník z r. 1904 s nápisem připomíná 15. výročí sňatku majitele panství knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, roz. hraběnky z Trauttmansdorffu. U památníku, který se nachází u osady Stříbrné Hutě, se nachází turistické odpočívadlo s přístřeškem.

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.