Turistické cíle v okolí obce Choustník

Památník bitvy u Křeče, která proběhla mezi Tábority a vojsky Oldřich II. z Rožmberka 19. 8. 1435 a která je považována za poslední bitvu husitských válek. Kamenný památník ve tvaru kalicha byl odhalen 22. září 1935.

Prostý kamenný památník z r. 1904 s nápisem připomíná 15. výročí sňatku majitele panství knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, roz. hraběnky z Trauttmansdorffu. U památníku, který se nachází u osady Stříbrné Hutě, se nachází turistické odpočívadlo s přístřeškem.

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.