Turistické cíle v okolí obce Černěves

Kostel Nejsvětější Trojice v Neznašově postaven ve 14. stol. ve stylu cisterciácké gotiky a později přestavován. Dříve považován za stavbu z 18. stol., podle novějších poznatků chyba opravena. Kostel filiální ve farnosti Týn n. Vlt. s pravidelnými bohoslužbami.

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Původně románský kostel, raně goticky rozšířený a přestavěný v pol. 13. st., v 16. st. přistavěna zvonice a severní předsíň. V interiéru got. nástěnné malby a křížová klenba presbytáře, náhrobky ze 16.–17. st. a původní románské kvádříkové zdivo.

Kostel byl postaven r. 1691 schwarzenberským architektem Giacomem Antoniem de Maggi. V l. 1748-1760 byl barokně přestavěn a v 19. století přistavěna západní předsíň. Je to barokní osmiboká centrála s představenou západní věží a obdélným presbytářem. V r. 2015 opraven. Přístupný v době bohoslužeb.

Raně gotický kostel, postavený zřejmě za účasti zvíkovsko-písecké hutě ve II. polovině 13. století. Nejvýznamnějším dochovaným prvkem je portál, skrytý jižní předsíní. Výrazná úprava v 18. století (prodloužení lodi k západu, zvýšení věže). Vnitřní zařízení převážně z 18. a 19. století.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Původně raně gotický kostel, poškozený v r. 1560. Přestavován a zvětšen v 18. stol. a dále koncem 18. a zač. 20. století. Kostel je zachovalý. Přístupný příležitostně.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Raně gotická stavba z doby kolem r. 1300, úpravy v 19. století a novodobé. Zařízení kostela jednotné z doby kolem r. 1700. V parčíku před kostelem kamenná kašna z r. 1869. Zachovalý, přístupný při bohoslužbách.