Turistické cíle v okolí obce Černěves

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Přírodní památka - geologická lokalita vyskytujících se turmalínových shluků v pegmatitovém tělese pronikajícím křemenným syenitem. Nachází se za zdí u zadního traktu stavení čp. 28 ve vsi u silnice nedaleko kostela sv. Havla. Volně přístupná památka.

Barokizující lidová stavba návesní kaple čtvercového půdorysu typická pro konec 18. století; spojená funkce kaple a zvonice. Dnešní podoba nejspíše z roku 1924, kdy byla upravena střecha (původně zde byla cibulovitá střecha s dvouramenným křížem). Památkově chráněná.

Návesní kaple postavená v selskobarokním slohu z 1. poloviny 19. století. Síňová kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvonicí. Stavba využívá prvky barokní církevní architektury jak v celkovém charakteru stavby (zmenšenina kostela), tak v ozdobných prvcích. Památkově chráněná.

Kaple stojí na exponovaném místě na návsi. Kdy byla postavena nezjištěno (1893?). Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse, zakončená trojbokým závěrem; v průčelí vystupuje z půdorysu dvoupatrová hranolová věž s jehlancovou střechou, loď kaple je krytá sedlovou střechou, v závěru trojbokou valbou.

Návesní kaple z roku 1861. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, s trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí čtyřhranná zvonice s jehlancovou stříškou. Není kulturní památkou, ale je uvedena v památkovém katalogu NPÚ.

Návesní kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem, krytá sedlovou, v uzávěru polovalbovou taškovou střechou. V průčelí mohutný hrotitý portál vstupu. Na hřebeni střechy šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou. Po pravé straně portálu vstupu kříž na kamenném podstavci. Pozůstatek zaniklé obce.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Selskobarokní kaple na obdélném půdorysu s pravoúhlým vstupem, rovným závěrem a s novější hranolovou zvonicí. Vstupní průčelí ukončuje obloučkový štít; ve středu je freska se sv. Floriánem v lizénovém rámu a vrchol je zdobený letopočtem MDCCCXXXXI (1841), rozetou a čabrakami. Památkově chráněná.

Kaple s novogotickými prvky stojí na rozcestí na západním okraji návsi. Datována do roku 1860. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse; v hlavním průčelí vstupní portál lemovaný pilastry a ve středu trojúhelníkového štítu na hřebeni střechy hranolová zvonička. Po levé straně vstupu kamenný kříž.

Kaple stojí na exponovaném místě návsi. Kdy byla postavena nezjištěno (1895?). Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse s trojbokým závěrem; v průčelí vstupní portál a na hřebeni střechy hranolová zvonička. Krytá sedlovou střechou, v závěru trojbokou valbou. Po pravé straně kamenný kříž z r. 1895.