Turistické cíle v okolí obce Čekanice

Polygonální pískovcová kašna stojí na náměstí Míru. Pochází z 1. poloviny 19. století, její některé části mohou být i starší. Uprostřed kamenné polygonální nádrže je skalka, která je základnou válcového sloupku, nesoucího mušlovou mísu s maskarony; mísa je završena jehlancem.

Přestavěná budova tvrze, postavené zřejmě Řepickými ze Sudoměře po r. 1564; doložena je r. 1595 při prodeji vsi a dvora, r. 1686 upravena na sýpku. Dochován dvoupatrový špýchar a navazující užší západní křídlo s etážovým renesančním štítem.

Zámek byl postaven K. Paarem v 17. stol. Kolem byla vybudována okrasná zahrada a vinice. R. 1924 přešel pod správu státu, který jej využíval jako byty, sklad obilí a dílny. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictvím.

Menší tvrz, postavená zřejmě koncem 14. století, později neužívaná a r. 1491 neobývaná a užívaná jako pivovar. Dochována gotická obytná věž, sklepy a hradba s baštou, dvě nižší budovy pocházejí až ze švamberské přestavby v 15. st.

Mohutná tvrz, postavená koncem 13. st. zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. st. doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů – křížová žebrová klenba, sklípková klenba kaple, portály.

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Zámek z počátku 19. století, nyní v majetku obce. V zámeckém parku se nacházejí zbytky staré tvrze (viz samostatné heslo).

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Velký žulový balvan, dominanta přírodní kamenné řady. Kolem se našly úlomky halštatské keramiky, nedaleko je skupina 10 nízkých halštatských mohyl.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).

Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.

Původně románský kostel, z poloviny 13. století. Kolem roku 1300 byl přestavěn raně goticky. Jednolodní kostel je zakončen pětibokým presbytářem, ve kterém je křížová klenba z roku 1500. Loď byla barokně upravena v 18. století. Věž na severozápadní straně lodi byla zvýšená po roce 1836.