Turistické cíle v okolí obce Čekanice

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., v 18. stol. barokně upraven. V jižní části lodi zachován gotický portál. Dnešní podoba kostela je barokní, ovlivněna pozdějšími úpravami.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Barokní kostel nahradil v letech 1747–53 starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Postaven dle projektu K. I. Dientzenhofera, součást areálu hřbitova s kostnicí. Vnitřní bohaté vybavení a výzdoba současná se stavbou. Po roce 1990 opravován.

Kostel sv. Jiljí raně gotického původu z 2. poloviny 13. stol. prvně doložen r. 1365 již jako farní. Barokně upraven r. 1723 a zároveň doplněn o sakristii, oratoř a hranolovou věž s předsíní. Zařízení nyní převážně rokokové a pozdější. Hřbitov kolem kostela zrušen a přesunut jižně od vsi.

Původně románský kostel, snad z poloviny 12. století, připomínán v r. 1254. R. 1497 uváděn jako utrakvistický. Barokně přestavěn v r. 1694. Dnešní podoba je důsledkem pseudorománské přestavby v letech 1870–72.

Původně jednolodní gotický kostel (doba založení nejasná) s pravoúhle zakončeným presbytářem. Přestavěný a upravený v letech 1712-1714. Roku 1852 nebo 1862 přistavěny obě boční lodi a od základu nově vystavěna věž. Po přestavbách nyní na půdorysu řeckého kříže. Památkově chráněný.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.

Původně raně gotická stavba z poloviny 13. století prošla několika přestavbami, zejména v letech 1668-70 a 1713 (přistavěna věž). Okolo kostela hřbitov s kamennou ohradní zdí, branou a řadou zajímavých náhrobků.