Turistické cíle v okolí obce Vestec

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Z původně gotického kostela z poč. 13. st. zůstala po požáru v r. 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny ze 16. st. Poté kostel získal barokní úpravu. Věž byla r. 1894 o jedno patro zvýšena, dostala bicí hodiny a nynější tvar střechy.

Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.

Původně románský kostel z konce 12. stol., zachovala se věž s dvojitými okénky a obvodové zdivo lodi. V r. 1866 loď prodloužena a opatřena novou apsidou. Vybavení převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář kol. r. 1700 z kostela sv. Jakuba v Praze.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.

Kamenná rozhledna (13 m vysoká, 496 m n. m.), která je zároveň kovářským muzeem, byla postavena roku 2011 uměleckým kovářem Ladislavem Dobešem, který také navrhl její podobu. Na krytou dřevěnou vyhlídku vede 50 schodů, návštěvníkům je k dispozici dalekohled.

Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.

Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.

Barokní zámek postavil r.1690 Václav Malovec z Malovic. V r.1767 se uvádí, že zámek je kamenný a má 7 pokojů. Po požáru r.1801 nebyl plně obnoven. Sloužil hospodářským potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.