Turistické cíle v okolí obce Vestec

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.

Dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r.1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku1693 tvrz přestala být panským sídlem.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a tvoří část jižního křídla. V 19. stol. byl zámek novogoticky přestavěn. Od roku 2000 je majetkem firmy INTEC, která jej přestavuje na své reprezentativní sídlo.

Barokní zámek nechal vystavět jako náhradu za zbořenou tvrz Jan Josef Vratislav z Mitrovic v r. 1736. Od r. 1867 do r. 1946 vlastnila zámek rodina Blaschke. Od r. 1959 do současnosti v zámku sídlí základní škola a dětský domov.

Atypický balvan označovaný jako obětní kámen s řadou proláklin. Nejvyšší místo sahá zhruba 135 cm nad okolní terén, prostornou svrchní plochu doplňují tzv. obětní mísy.

Nepřístupný zámek přest. z tvrze. Tvrz založena neznámo kdy, přestavěna renesančně. Po r. 1725 postavena kaple sv. J. Nepomuckého, po r. 1792 tvrz přest. na zámek. Neoslohový dvoukřídlý zámek s dvorem a parkem výsledkem přestavby z konce 19. st.

V současné době rekonstruovaný zámek, vystavěný kolem roku 1780 Janem Schindlerem. Patrová obdélná budova s rizalitem na severozápadní straně, krytá mansardovou střechou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Mladší renesanční tvrz, poprvé zmíněna r. 1563 už jako pustá, později upravena na barokní sýpku, dnes patrová budova krytá valbovou střechou. Na JZ nároží jsou dnes zbytky renesančních psaníčkových sgrafit.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.

Prostý kamenný památník z r. 1904 s nápisem připomíná 15. výročí sňatku majitele panství knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, roz. hraběnky z Trauttmansdorffu. U památníku, který se nachází u osady Stříbrné Hutě, se nachází turistické odpočívadlo s přístřeškem.

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.