Turistické cíle v okolí obce Bavorov

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Původně špitální kaple, od počátku 15. stol. hlavní městský kostel. V l. 1580–83 přestavěn, iluzivní východní průčelí z r. 1777, v l. 1873–74 upravena věž. Jednolodní obdélný renesanční kostel bez samostatného presbytáře s věží v záp. průčelí.

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.

V jádru románsko-gotický kostel z doby kolem r. 1260. Rozšířen ve 14. století, upravován v r. 1742, věž až z r. 1764. Dvoulodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem. Sakristie na severní a předsíň na jižní straně. K západnímu průčelí v ose přistavěna hranolová věž. Přístupný při bohoslužbách.

Věž kostela sv. Petra a Pavla s čapím hnízdem je dominantou obce Strýčice. Pův. románský kostelík z 13. stol. byl zvýšen a rozšířen v pozdní gotice, později upraven barokně a doplněn o hranolovou věž. Od r. 2013 je chátrající stavba v rekonstrukci.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Kovárna s obytně hospodářskou budovou v typicky samostatném prostoru návsi. Byla postavena v roce 1846. Obdélný přízemní objekt, v jehož štítovém průčelí je podkovárna se širokým obloukovitým vstupem. Památkově chráněná.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.