Turistické cíle v okolí obce Hoštice

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.

Barokní poutní areál na vyvýšenině u silnice z Kraselova do Lhoty u sv. Anny vznikl na základě uctívání pozdně gotické sošky světice (1520) na přelomu 17. a 18. století. Malebná, vzhledem k minimální přístupnosti obtížně zdokumentovatelná stavba.

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Raně gotický kostel, postavený zřejmě za účasti zvíkovsko-písecké hutě ve II. polovině 13. století. Nejvýznamnějším dochovaným prvkem je portál, skrytý jižní předsíní. Výrazná úprava v 18. století (prodloužení lodi k západu, zvýšení věže). Vnitřní zařízení převážně z 18. a 19. století.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Původně jednolodní gotický kostel (doba založení nejasná) s pravoúhle zakončeným presbytářem. Přestavěný a upravený v letech 1712-1714. Roku 1852 nebo 1862 přistavěny obě boční lodi a od základu nově vystavěna věž. Po přestavbách nyní na půdorysu řeckého kříže. Památkově chráněný.

Původně raně gotická stavba z poloviny 13. století prošla několika přestavbami, zejména v letech 1668-70 a 1713 (přistavěna věž). Okolo kostela hřbitov s kamennou ohradní zdí, branou a řadou zajímavých náhrobků.

Původně špitální kaple, od počátku 15. stol. hlavní městský kostel. V l. 1580–83 přestavěn, iluzivní východní průčelí z r. 1777, v l. 1873–74 upravena věž. Jednolodní obdélný renesanční kostel bez samostatného presbytáře s věží v záp. průčelí.