Turistické cíle v okolí obce Hoštice

Zastřešená úzká - mírně se rozšiřující - ulička se středověkou dispozici, z obou stran lemovaná řeznickými krámky. Kolem roku 1700 bylo ústí uličky do náměstí zahrazeno barokní branou s trojúhelníkovým štítem a s reliéfem porážky býka a řeznickým lvem. Barevnost reliéfu odpovídá jeho původní podobě.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Městský dům stojí u Prácheňské brány. Vznikl současně s městským opevněním ve 13. století; zadní část domu přistavěna v baroku. Hradební zeď, oddělující přední a zadní část, částečně v objektu zachována. Patrový dům; v interiéru zachované klenby s výsečemi. Krytý sedlovou valbou.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Gotická tvrz z poč. 15. stol. (doch. sklepy) byla renesančně přestavěna (stopy sgrafit) a v l. 1670–75 rozšířena na trojkřídlý barokní zámek. V zám. kapli sv. Máří Magdalény r. 1866 ukryty ostatky sv. Ludmily, odvezené z Prahy v době pruské okupace.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.

Tvrz v Ohrazenicích obsahuje pozůstatky původního sídla drobné šlechty z přelomu 13. a 14. století. Současná podoba je především výsledkem renesanční přestavby, provedené před rokem 1586. Součást areálu dvora, využívaného k chovu koní.

Za Oseckých z Brloha vystavěna v 15.st. tvrz. Ještě r.1739 se uvádí kamenná tvrz. JUDr. Eduard rytíř Daubek a jeho vnuk do r.1911 přestavěli tvrz do dnešní pseudobarokní podoby. Generální oprava v pol. 50. let 20.st. na vzhledu zámku nic nezměnila.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.