Turistické cíle v okolí obce Bohumilice

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Elektrárna byla roku 1914 zřízena v říčním km 421,2 Teplé Vltavy jako součást františkovské papírny. Rekonstruována 1991, po povodních 2002 nová turbína. Voda se přivádí 1200 m dlouhým náhonem, čímž se dosáhne spádu 26 m. Instalovaný výkon činí 320 kW.

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Zámek vzniklý přestavěním tvrze v 19. století. V roce 1413 se zmiňuje Petr z Ojnic. V roce 1520 byla tvrz vypálena a následně obnovena. Kromě arkád v západním křídle bez výrazných architektonických detailů. V JZ části zámku místnost z původní tvrze.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Vrcholně barokní kaple stojící pod cehnickými lípami na rozcestí cest mezi Cehnicí a Jinínem. Datovaná do r. 1693. Zděná omítaná na šestihranném půdorysu, s výklenkem zakončeným půlkruhem, se štukovou šambránou s motivem perlovce, zakončená trojúhelným nástavcem a krytá sedlovou střechou s prejzy.

Výklenková kaple přímo na silničním mostě přes řeku Volyňku spolu naproti stojícím pamětním křížem. Postavena v 1. pol.19. století, kříž datován do roku 1893. Zděná omítaná hranolová stavba se zaobleným závěrem, v průčelí s půlkruhově zakončeným výklenkem se sochou světce a uzavřeným kovanou mříží.

Základní škola (stará škola) stojí na rozcestí na východním okraji obce. Byla postavena v roce 1872 arch. Josefem Zítkem, jenž projektoval mimo jiné budovu Národního divadla. Zděná patrová budova s půlkruhově klenutými okny a zastřešená polovalbou. Rekonstruována v r. 2011. Nyní v soukromém majetku.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Lovecký zámeček na úpatí Ždánova vystavěný knížetem Gustavem z Lamberka.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.