Turistické cíle v okolí obce Zdíkov

Arciděkanský kostel sv. Markéty je gotická trojlodní bazilika z poloviny 14. století, původně zasvěcena sv. Linhartu. Novogoticky upravena v roce 1883.

Původně románský kostel (1220–40?), poprvé připomínán 1365. Farnost zanikla za reformace, obnovena 1857, dnes spravována z Vimperka. Kostel upraven ve 2. pol. 17. stol. a v 19. stol. (prodloužena loď, snížena věž). Západně od něj barokní fara.

Vrcholně gotická trojlodní bazilika z období před rokem 1330, upravována v 17. a 18. století. Dochovaly se četné gotické prvky, v interiéru gotické nástěnné malby, malovaný dřevěný strop a kruchta.

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Jeden z románsko-gotických kostelů severního šumavského podhůří vznikl v letech 1230-40 na výrazném návrší nad dnešním Anínem. Plnil náboženskou i obrannou funkci. Úpravy ve 14. a 18. století, poválečnou devastaci napravila rekonstrukce 1992.

Původně gotický kostelík z poloviny 13. století se připomíná poprvé k roku 1370. Dnešní stavba převážně z roku 1899, z původní se zachovala věž a západní část lodi. Obklopen hřbitovem se zajímavými hrobkami.

Pseudogotický kostel sv. Štěpána byl postaven na místě pův. dřevěného kostela z r. 1765, který vyhořel r. 1889. V l. 1892-1894 byl postaven nový kamenný kostel podle plánů kostela v Knížecích Pláních. V l. 1994-1999 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. R. 2002 zavěšen nový zvon Panny Marie Pomocné.

Kostel v Horní Vltavici byl postaven 1724–27 na místě starší kaple. Rozšířen byl roku 1859. Část mobiliáře sem dodala lenorská sklárna, jejíž majitelé jsou pohřbeni v hrobce jižně od kostela.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.