Turistické cíle v okolí obce Zdíkov

Pozdně gotické opevnění Vimperka navázalo roku 1479 po povýšení na město na hradní areál. Obklopilo městečko zdí se čtyřmi branami a řadou okrouhlých bašt. Od třicetileté války ztrácelo na významu, v 19. stol. zčásti demolováno.

Rozhledna kombinované stavby na půdorysu sedmiúhelníka, postavená v letech 2006–2009 na vrcholu hory Sedlo severně od hradu Kašperk. V okolí zbytky keltského hradiště. Věž o výšce 27,75 m umožňuje kruhový výhled po horním Pootaví a západní části Šumavy.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Gotická tvrz z poč. 15. stol. (doch. sklepy) byla renesančně přestavěna (stopy sgrafit) a v l. 1670–75 rozšířena na trojkřídlý barokní zámek. V zám. kapli sv. Máří Magdalény r. 1866 ukryty ostatky sv. Ludmily, odvezené z Prahy v době pruské okupace.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Pramen Vltavy (Teplé Vltavy) je symbolický pramen, který se nachází cca 5,5 km od obce Kvilda asi 600 metrů od hranice s Německem. Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce nebo po cyklotrase. Po 54 km se v Mrtvém luhu spojuje Teplá a Studená Vltava v tok zvaný jen Vltava.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Bývalá tvrz Koců z Dobrše a později zámek Schwarzenberků. Hlavní budova rozlehlého areálu má čtyři osy, křížově klenuté arkády s hřebínky. Patro členěno pilířky; na nároží zbytky sgrafitového kvádrování. Zchátralý zámek dnes v soukromém vlastnictví.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Hradiště v druidských dobách plnilo psychotronickou funkci k očistě krajiny. 0,3 km východně od obce, v lesíku na ostrohu "Na Hájích". Osada je prvně písemně doložena kolem r. 1400.

Renesanční dům místokancléře českého království Jiřího z Lokšan, v roce 1597 upravený na radnici. Na konci 17.stol, barokně upraveno průčelí, znovu přestavěna v 70. letech 18. stol. Filipem Hegerem.

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.