Turistické cíle v okolí obce Želnava

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Pozdně barokní kostel v Pěkné z let 1788–91 vznikl v rámci optimalisace farní sítě mocnářství za josefínské éry. Roku 1903 byla přistavěna věž. Po roce 1945 zchátral, za pomoci vyhnaných rodáků v 90. letech 20. století opraven.

Původně gotický, v 17. století velmi výrazně přestavěný kostel v Ktiši. Přes tuto přestavbu exteriér stavby barokní architekturu příliš nepřipomíná. Východně pod bývalým hřbitovem stojí rozlehlá fara.

Kostel se v Želnavě připomíná poprvé roku 1395. Z původní stavby se dochovala spodní část věže. Nově byl postaven v letech 1708–12, horní část věže 1722. Obklopuje ho obnovený rázovitý hřbitov s litinovými kříži.

Kostel postaven na základech starší raně gotické stavby. Z původní stavby zachována spodní část věže. Současná podoba po požáru v roce 1863. Jednolodní chrám má trojboce uzavřený presbytář. V r.1756 na jižní straně přistavěna Tusetská kaple.

Kostela Sv. Magdaleny, je postaven v místě původní sklárny a v sousedství zaniklé vesnice. V 16. století kaple a v letech 1752-54 byla přestavěna na kostel. Ze stavby zbyly jen trosky zničeného kostela, který byl v letech 1994 – 95 renovován.

Dominanta Horní Plané. Kostel stojí na horním konci obdélníkového náměstí. Původně románsko-gotická stavba z druhé poloviny 13. století. Na konci 17. století a pak ještě na začátku a v polovině 18. století byl kostel rozšiřován a barokně upravován.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Jako sídlo majitelů kdysi slavné lenorské sklárny sloužil od poloviny 19. století do roku 1945 takzvaný zámeček, postavený v pozdně empírovém slohu ve formě dvou budov se společným nádvořím. Dnes zde funguje hotel.

Významná naučná stezka na Šumavě v katastru Nové Pece a Stožce. Vyznačena r. 1967, nejstarší v jižních Čechách a druhá nejstarší v ČR. Délka 14 km. Největší zajímavosti: Medvědí kámen, tunel Schwarzenberského kanálu, Jelení jezírko a četné skalní útvary: Dračí tlama, Skalní hrad, Hřib a další.

Nejvyšší hora české části Šumavy (1378 m). Na vrcholu žulové skály a balvany. Nádherné výhledy k jihu (Alpy) a západu (Lipno, Blanský les). Okolní lesní porosty silně zničeny polomy a kůrovcem.

Plešné jezero je třetí největší jezero v ČR. Leží pod šumavskou horou Plechý (Plöckenstein) na rakouské hranici, má rozlohu 7,5 ha a je hluboké až 18 metrů. Je celoročně přístupné po turisticky značených cestách, nejlépe z obce Nová Pec.