Turistické cíle v okolí obce Ktiš

Jediná zachovaná boží muka z tzv. Růžencové cesty. Původně soubor 15 božích muk, v době zápisu do ÚSKP jich zbylo jen 8; nyní pouze tato. Památkově chráněná.

Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Novodobá umělá zřícenina malého hrádku vznikla v období kolem roku 2020 a kopíruje ruiny středověkých hradů. Je postavena z kamenů, které nejsou spojovány maltou, nýbrž skládány na sucho. Představují základy hradního paláce, bašty a věže.

Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.

Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.

Zachovalý Dobrkovický (též Hamerský mlýn) je reprezentant renesančních mlýnů nedaleko Českého Krumlova postavený na říčce Polečnici.

Řadový patrový dům v jihozápadní části husineckého náměstí zřejmě renesančního původu získal roku 1937 malovanou fasádu od místního malíře Josefa Krejsy (1896–1941), která se nese ve výrazném vlasteneckém duchu, propojující dějinné postavy od Václava IV. po legionáře.

Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.

Fara stojí na západní straně náměstí u kostela sv. Jakuba. Původně renes. objekt s barokními, klasicistními a pozdějšími úpravami. Obdélná patrová budova se strmou sedlovou střechou; v přízemí vlevo vjezd do dvora, vchod do fary a mezi nimi dvě okna s mřížemi. Je jednou z nejstarších budov městyse.