Turistické cíle v okolí obce Ktiš

Jednopatrová budova, částečně podsklepená; spolu s příčným křídlem spojujícím faru s kaplí sv. Jana Nepomuckého, ve tvaru písmene L. Postavena spolu s kostelem mezi léty 1263 a 1340. Dochované gotické sklepy, barokní detaily interiérů a pavlače při dvorní straně. Na jižním průčelí zbytky fresek.

Budovy rodinného domu a fotoatelieru rodiny Seidel na Plešivci. Fotozávod, převzatý od vdovy po prvním krumlovském fotografovi Zimmerovi, se řízením osudu stal unikátnně dochovaným archivem fotografií z blízkého i vzdálenějšího okolí města ze závěru 19. a I. poloviny 20. století.

Dřevěná rozhledna z roku 2003 nedaleko Českého Krumlova s omezenými výhledy východním směrem. Přístup po značených turistických a cykloturistických trasách.

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Terénní zbytky strážního hradu. Prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů byl založen snad panovníkem ve 13. století. Hrádek na vrcholu skalnatého hřebene kontroloval horní tok Vltavy a přilehlou zemskou hranici. Dnes zarostlý, bez zbytku zdiva.

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Terénní relikty středověkého sídla, využívající asi staršího opevnění staršího hradiště, o němž neexistují žádné hist. zprávy. Dochován dvojitý val hradiště s mezilehlým příkopem a na konci ostrožny vyvýšenina po tvrzi s pozůstatky terénních úprav.

Terénní relikty tvrze, založené asi majitelem poloviny Husince Pavlem z Vimperka po r. 1356 a zaniklé někdy v průběhu 15. st. Dochována část mohutného valu předhradí a náznak základů obytné věže; snad odtud pochází i portál v č.p. 11 ve Dvorech.

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.

Vrcholně barokní hřbitovní kaple stojící na okraji nového hřbitova na západní straně od přilehlé věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1752 na čtvercovém půdoryse s mansardovou střechou krytou prejzy. Součást areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.