Turistické cíle v okolí obce Ktiš

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Terénní zbytky strážního hradu. Prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů byl založen snad panovníkem ve 13. století. Hrádek na vrcholu skalnatého hřebene kontroloval horní tok Vltavy a přilehlou zemskou hranici. Dnes zarostlý, bez zbytku zdiva.

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Terénní relikty středověkého sídla, využívající asi staršího opevnění staršího hradiště, o němž neexistují žádné hist. zprávy. Dochován dvojitý val hradiště s mezilehlým příkopem a na konci ostrožny vyvýšenina po tvrzi s pozůstatky terénních úprav.

Terénní relikty tvrze, založené asi majitelem poloviny Husince Pavlem z Vimperka po r. 1356 a zaniklé někdy v průběhu 15. st. Dochována část mohutného valu předhradí a náznak základů obytné věže; snad odtud pochází i portál v č.p. 11 ve Dvorech.

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.

Vrcholně barokní hřbitovní kaple stojící na okraji nového hřbitova na západní straně od přilehlé věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1752 na čtvercovém půdoryse s mansardovou střechou krytou prejzy. Součást areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.

Jednu z prvních jesuitských kolejí v českých zemích založili Vilém z Rožmberka a jeho čtvrtá manželka Polyxena roku 1586. Stavba na místě šesti domů byla dokončena dva roky nato. Řád zde sídlil do zrušení roku 1773, dnes největší krumlovský hotel.

Letní rezidence, kterou si nechali na místě tří starších dvorců roku 1662 vystavět jezuité. Výstavné barokní čtyřkřídlé sídlo, v jádru severního křídla se dochovalo zdivo jednoho z původních dvorců. Objekt byl po zrušení jezuitského řadu klasicistně přestavěn a upraven na byty. Dnes hotel.

Jezuitský seminář v Českém Krumlově vznikl v letech 1650–1652 na místě šesti měšťanských domů. Prošel dalšími barokními přestavbami. Od roku 1773 sídlo různých škol, po II. světové válce místního muzea, které zde působí dodnes.

Hodnotný kamenný klenutý mostek přes potok Polečnici na staré poutní cestě z Českého Krumlova do Kájova. Ve zděné podobě je prokazatelně doložený v 19. století. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad technické stavby z tohoto století.