Turistické cíle v okolí obce Ktiš

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Bývalá tvrz z poč. 14. stol. (starší část). V 1. pol. 15. stol. tvrz vyhořela a záhy obnovena; vystavěna mladší část tvrze s hranolovou věží, která se zachovala až do výše 1. patra v levé části nynější budovy čp. 26. Od 19. století sloužila jako myslivna a sídlo lesního úřadu. Nyní soukromý majetek.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Dřevěná rozhledna (1236 m n. m.) postavena r. 2012 na místě starší rozhledny z r. 1938 (zanikla). Tehdy byla vojenským prostorem vybudována turistická stezka. Rozhledna v lednu 2024 pro napadení dřevokaznou houbou zbořena, od května 2024 platí úplný zákaz vstupu na území vojenského újezdu.

Pozdně barokní kostel v Křišťanově vznikl v rámci optimalizace farní sítě na přelomu 18. a 19. století. Prostá stavba je vybavena částečně starším zařízením z rušených svatyní.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Kostel z let 1471–85 byl přiložen k původnímu kostelíku z konce 13. století, který se stal kaplí Smrti Panny Marie. Roku 1665 byly oba objekty stavebně propojeny. Proslulé mariánské poutní místo.

Původně gotický kostel (připomínán 1360) důkladně přestavěn barokně v letech 1754–58 (J. J. Fortini), poté vybaven jednotným rokokovým vnitřním zařízením. Dominanta obce i širokého okolí, obklopena funkčním hřbitovem, u jehož brány socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).