Turistické cíle v okolí obce Ktiš

Bývalá tvrz z poč. 14. stol. (starší část). V 1. pol. 15. stol. tvrz vyhořela a záhy obnovena; vystavěna mladší část tvrze s hranolovou věží, která se zachovala až do výše 1. patra v levé části nynější budovy čp. 26. Od 19. století sloužila jako myslivna a sídlo lesního úřadu. Nyní soukromý majetek.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Dřevěná rozhledna (1236 m n. m.) postavena r. 2012 na místě starší rozhledny z r. 1938 (zanikla). Tehdy byla vojenským prostorem vybudována turistická stezka. Rozhledna v lednu 2024 pro napadení dřevokaznou houbou zbořena, od května 2024 platí úplný zákaz vstupu na území vojenského újezdu.

Pozdně barokní kostel v Křišťanově vznikl v rámci optimalizace farní sítě na přelomu 18. a 19. století. Prostá stavba je vybavena částečně starším zařízením z rušených svatyní.

Kostel z let 1471–85 byl přiložen k původnímu kostelíku z konce 13. století, který se stal kaplí Smrti Panny Marie. Roku 1665 byly oba objekty stavebně propojeny. Proslulé mariánské poutní místo.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Původně gotický kostel (připomínán 1360) důkladně přestavěn barokně v letech 1754–58 (J. J. Fortini), poté vybaven jednotným rokokovým vnitřním zařízením. Dominanta obce i širokého okolí, obklopena funkčním hřbitovem, u jehož brány socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Původně středověký kostel, připomínaný poprvé roku 1359 prošel četnými přestavbami (1654 po požáru, 1753 přistavěna věž, 1802, 1808). Z gotické stavby se zachovaly obvodové zdi a několik kamenických prvků, klenba presbytáře barokní.