Turistické cíle v okolí obce Libínské Sedlo

Původně románský kostel, raně goticky rozšířený a přestavěný v pol. 13. st., v 16. st. přistavěna zvonice a severní předsíň. V interiéru got. nástěnné malby a křížová klenba presbytáře, náhrobky ze 16.–17. st. a původní románské kvádříkové zdivo.

Původně gotický, v 17. století velmi výrazně přestavěný kostel v Ktiši. Přes tuto přestavbu exteriér stavby barokní architekturu příliš nepřipomíná. Východně pod bývalým hřbitovem stojí rozlehlá fara.

Raně gotický kostel, postavený zřejmě za účasti zvíkovsko-písecké hutě ve II. polovině 13. století. Nejvýznamnějším dochovaným prvkem je portál, skrytý jižní předsíní. Výrazná úprava v 18. století (prodloužení lodi k západu, zvýšení věže). Vnitřní zařízení převážně z 18. a 19. století.

Pozdně gotický kostel byl založen v 1. pol. 14. stol., přestavěn koncem 14. stol. a v obd. 1410-1513 (přestavba přerušena husit. válkami). Nynější podobu získal v 19. stol. R. 1992 v pravé lodi kostela zřízena kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna, prachatického rodáka.

Původně raně gotický kostel, poškozený v r. 1560. Přestavován a zvětšen v 18. stol. a dále koncem 18. a zač. 20. století. Kostel je zachovalý. Přístupný příležitostně.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Kostel postaven na základech starší raně gotické stavby. Z původní stavby zachována spodní část věže. Současná podoba po požáru v roce 1863. Jednolodní chrám má trojboce uzavřený presbytář. V r.1756 na jižní straně přistavěna Tusetská kaple.

Kostela Sv. Magdaleny, je postaven v místě původní sklárny a v sousedství zaniklé vesnice. V 16. století kaple a v letech 1752-54 byla přestavěna na kostel. Ze stavby zbyly jen trosky zničeného kostela, který byl v letech 1994 – 95 renovován.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.