Turistické cíle v okolí obce Libínské Sedlo

Nepatrné pozůstatky strážního hrádku na skalnatém vrcholu ve formě obytné věže chráněné na sucho skládanou hradbou při severní straně. Jako ochrana Zlaté stezky založen snad již koncem 13. století, roku 1581 se uvádí již jen les.

Terénní relikty středověkého sídla, využívající asi staršího opevnění staršího hradiště, o němž neexistují žádné hist. zprávy. Dochován dvojitý val hradiště s mezilehlým příkopem a na konci ostrožny vyvýšenina po tvrzi s pozůstatky terénních úprav.

Terénní relikty tvrze, založené asi majitelem poloviny Husince Pavlem z Vimperka po r. 1356 a zaniklé někdy v průběhu 15. st. Dochována část mohutného valu předhradí a náznak základů obytné věže; snad odtud pochází i portál v č.p. 11 ve Dvorech.

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.

Výšinné opevněné hradiště, jedno z největších v jižních Čechách vybudováno na vrcholu kopce Pržmo. Členité, trojdílné hradiště se skládá z malé okrouhlé akropole chráněné z obou stran níže položenými předhradími. Opevnění je dochováno v podobě mohutných kamenných valů. Halštatsko-laténské období.

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.

Kamenný kříž u hlavní cesty, který stojí na odbočce, vedoucí ke keltskému hradišti u Malovic. Datace na spodní části podstavce uvádí rok 1874. Kříž je nově restaurován a proto v dobrém stavu.

Ruiny kaple postavené sudetskými Němci. Doba postavení kaple a komu byla zasvěcena, není známo. Kaple se nachází 700 m jihovýchodně od obce Koryto (okr. Prachatice)

Obdélná zděná kaple se zkoseným presbytářem a vstupní hranolovou věží, postavená uprostřed svažité návsi. Krytá taškovou sedlovou, nad presbytářem polovalbovou střechou; věž s oplechovanou kuželovou střechou. Donátor-zakladatel Václav Kuneš. Postavena v roce 1884. Před kaplí kříž též z roku 1884.

Poutní kaple Panny Marie Lurdské postavena v r.1902. Před kaplí je studánka s léčivou vodou. Kaple byla v roce 2011 opravena. V minulosti tu došlo zřejmě ke zjevení Panny Marie.

Obdélná barokní kaple sv. Antonína z Padovy z roku 1730. Postavit ji nechal prachatický měšťan Johann Karl Bylansky pro sochu světce z počátku 18. století, věnovanou kněžnou Marií Ernestinou z Eggenberku. Kaple je dnes v majetku města a je památkově chráněná.

Původně dřevěná kaple vznikla na tomto místě po roce 1702. Ve druhé polovině 18. století byla přestavěna Černíny z Chudenic na zděnou osmibokou poutní kapli. V roce 1903 přistavěna obdélníková loď. Oltář s obrazem Seslání Ducha Svatého pochází z 18. století. Křížová cesta ke kapli je z roku 1851.