Turistické cíle v okolí obce Libínské Sedlo

Hrádek Netolice před koncem 13. stol. postavil asi klášter Zlatá Koruna, jako správní centrum. R. 1420 ho drží Oldřich II. z Rožmberka, 1469 - 77 se hradu zmocňuje Jindřich Roubík z Hlavatec, pak asi zaniká. R. 1619 byly jeho zbytky rozbořeny.

Městská památková zona Netolice, vyhlášená roku 1990, chrání území někdejšího hrazeného města a předměstskou zástavbu v údolí Netolického potoka. Kromě solitérů zahrnuje řadu maloměstských domů s gotickými a renesančními jádry i vzácně dochovanou předměstskou, částečně dřevěnou zástavbu.

Památník Mistra Jana Husa sídlí v domě, jehož jádro je renesanční, nejspíše postavené okolo r. 1616, na místě rodného domu Jana Husa. Na domku Husův reliéf od sochaře B. Schnircha, odhalený roku 1869, při oslavách 500. výročí narození Jana Husa.

Komplex bývalého panského domu v městysi Lhenice z přelomu 16. a 17. stol., zdobený sgrafity. V soukromém vlastnictví; rod Gregorů vlastní toto sídlo přes dvě staletí, vyjma doby komunistické vlády. Zrekonstruováno na počátku 21. století.

MPK od r.1981. Řada historických budov. Nejstarší gotická kostel sv.Jakuba. Mnoho renesančních budov, zdobené sgrafity. Dva pásy městského opevnění.

Krytý dřevěný most s kamennými pilíři, který pod Lenorou sloužil k zachycování plaveného dřeva, jeho evidenci a následné další expedici po Vltavě do vnitrozemí. Dnes možnost pěšího přechodu, rybaření a koupání.

Schmiedův pivovar byl založen v roce 1856 a v provozu byl do roku 1935, Jeho majitelé byli postupně Jan Schmied, Heřman Schmied a Ludmila Schmiedová. Jeho maximální roční produkce byla 4 000 hl. Dnes (2014) je areál v dezolátním stavu a dále chátrá.

První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.

Křemencový val dlouhý cca 3,8 km, táhnoucí se od Prachatic severovýchodně. Dosahuje výšky až 15 metrů a byl v historii několikrát využit při obléhání města. V r. 1905 byl pojmenován Schillerova skála, po r. 1918 byl označován jako Žižkova skalka, která byla r. 1989 vyhlášena přírodní památkou.

Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.

Socha ve východním cípu trojúhelníkového náměstí pochází z roku 1794. Zobrazuje světce v typickém postoji. Obklopuje ji nízká čtvercová balustráda s rokokovými vázami na nárožních pilířích. Sokl sochy vykazuje rysy nastupujícího klasicismu. Nedávno byla obnovena v rámci celkové opravy náměstí.

Na kamenný pilíř někdejšího dřevěného mostu přes Blanici byla v I. polovině 18. století osazena socha sv. Jana Nepomuckého. Při stavbě dnešního přemostění byla přemístěna na zábradlí pravobřežního předmostí. Pozoruhodný je text chronogramu na přední straně soklu v dobové češtině.