Turistické cíle v okolí obce Libínské Sedlo

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Výrazné (až 3m hluboké) pozůstatky příkopů opevnění čtvercové pěchotní reduty o hraně cca 50m s dvojicí baterií z počátku třicetileté války na bývalé Zlaté stezce u Soumarského mostu.

Dvoupatrová dřevěná krytá vyhlídková věž z roku 2011 je součástí naučné stezky Soumarské rašeliniště. Lze z ní pozorovat postupnou revitalizaci rašeliniště, na němž byla ukončena těžba rašeliny v roce 1998.

Lidová výklenková kaple v barokizujícím slohu na okraji vsi. Obdélná zděná stavba se segmentově zaklenutým výklenkem, uzavřeným ozdobnou mříží. Završená trojdílným atikovým štítem a vrcholovým křížkem. Postavena v 2. polovině 19. století. Památkově chráněná.

Hranolová výklenková kaple na mohutném čtvercovém soklu, s trojúhelným štítem a krytá polovalbovou sedlovou střechou, krytou prejzy. Stojí v mírném svahu uprostřed trianglu cest v severovýchodním konci vesnice. Neznámého stáří - nedatovaná; též i zasvěcení.

Výklenková kaple ve svahu na severním okraji obce pravděpodobně z 1. poloviny 19. století. Zděná omítaná s polokruhovou nikou se sochou sv. Jana Nepomuckého a s trojúhelným štítkem v čelním průčelí. Památkově chráněná.

Výklenková kaple s lidovými barokními prvky datovaná do 19. století v západní části obce u silnice nedaleko starého zámku. Obdélného půdorysu s polokruhovým výklenkem, uzavřeným mříží; završena půlkruhovým štítkem. Krytá sedlovou střechou s dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Obdélná kaple ve svahu na rozcestí. V průčelí půlkruhový portál, uzavřený ozdobnou kovanou mříží. Ve výklenku je na čele menza a nad ní na zdi malovaný obraz světce. Nad výklenkem volutový štít, ve vrcholu s datací ve štuku A 18ZS-LP 1825. Krytá sedlovou taškovou, v závěru polovalbovou střechou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Židovský hřbitov založený roku 1692. Používán byl do roku 1932. V roce 1958 byl opuštěný hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Má rozlohu 1378 m2, je na něm 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Hřbitov je volně přístupný, branka v místě zbořené obřadní síně není zamčená.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Zvonice z let 1937–1939 měla umožnit zavěšení více zvonů, které by byly schopny vydávat dostatečně slyšitelný zvuk do širokého okolí poutního areálu. Stavbu protáhly námitky památkového úřadu, vysvěcena byla 27. 8. 1939. Jedna z mála nových zvonic, postavených v Čechách během 20. století.