Turistické cíle v okolí obce Křišťanovice

Původně gotický, v 17. století velmi výrazně přestavěný kostel v Ktiši. Přes tuto přestavbu exteriér stavby barokní architekturu příliš nepřipomíná. Východně pod bývalým hřbitovem stojí rozlehlá fara.

Raně gotický kostel, postavený zřejmě za účasti zvíkovsko-písecké hutě ve II. polovině 13. století. Nejvýznamnějším dochovaným prvkem je portál, skrytý jižní předsíní. Výrazná úprava v 18. století (prodloužení lodi k západu, zvýšení věže). Vnitřní zařízení převážně z 18. a 19. století.

Pozdně gotický kostel byl založen v 1. pol. 14. stol., přestavěn koncem 14. stol. a v obd. 1410-1513 (přestavba přerušena husit. válkami). Nynější podobu získal v 19. stol. R. 1992 v pravé lodi kostela zřízena kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna, prachatického rodáka.

Původně raně gotický kostel, poškozený v r. 1560. Přestavován a zvětšen v 18. stol. a dále koncem 18. a zač. 20. století. Kostel je zachovalý. Přístupný příležitostně.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Kostel postaven na základech starší raně gotické stavby. Z původní stavby zachována spodní část věže. Současná podoba po požáru v roce 1863. Jednolodní chrám má trojboce uzavřený presbytář. V r.1756 na jižní straně přistavěna Tusetská kaple.

Kostela Sv. Magdaleny, je postaven v místě původní sklárny a v sousedství zaniklé vesnice. V 16. století kaple a v letech 1752-54 byla přestavěna na kostel. Ze stavby zbyly jen trosky zničeného kostela, který byl v letech 1994 – 95 renovován.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Kostel v Horní Vltavici byl postaven 1724–27 na místě starší kaple. Rozšířen byl roku 1859. Část mobiliáře sem dodala lenorská sklárna, jejíž majitelé jsou pohřbeni v hrobce jižně od kostela.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Jako sídlo majitelů kdysi slavné lenorské sklárny sloužil od poloviny 19. století do roku 1945 takzvaný zámeček, postavený v pozdně empírovém slohu ve formě dvou budov se společným nádvořím. Dnes zde funguje hotel.