Turistické cíle v okolí obce Albrechtice nad Vltavou

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Kostel postaven v letech 1851–1854 a roku 1857 povýšen na farní. Na kostelní věži byly původně 4 zvony, tři však byly zrekvírovány v průběhu 1. svět. války, zbyl jen umíráček. Před kostelem sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Erazima.

Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla románského původu z doby po r. 1150, barokně upraven v 18. stol. V presbytáři unikátně dochované románské fresky z doby stavby. Zeď okolního hřbitova lemována 108 jedinečnými kapličkami z let 1841-1854 s texty faráře Víta Cízy a malbami lidového malíře Fr. Mikuly.

Původní gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 14. století, počátkem 20. st. zbourán a na jeho místě postaven kostel nový. Počátkem 21. století prošel generální opravou.

Kostel byl postaven r. 1691 schwarzenberským architektem Giacomem Antoniem de Maggi. V l. 1748-1760 byl barokně přestavěn a v 19. století přistavěna západní předsíň. Je to barokní osmiboká centrála s představenou západní věží a obdélným presbytářem. V r. 2015 opraven. Přístupný v době bohoslužeb.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., renesančně přestavěn kolem r. 1570, dále i v 17. stol. Obdélného půdorysu s užším presbytářem se sanktusníkem; na severu přístavek sakristie se severní kaplí, naproti jižní kaple s dřevěnou zvonicí a se schodištěm. U jihozápadního rohu schodiště na kruchtu.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Zachovalý raně gotický kostel z doby kolem r. 1300 (presbytář a portál na jižní straně lodi), upraven barokně na přelomu 17. a 18. stol. do dnešní podoby, věž přistavěna v r. 1879 (nahradila původní dřevěnou zvonici z r. 1694). Zařízení kostela rokokové z r. 1780. Přístupný při bohoslužbách.