Turistické cíle v okolí obce Kamberk

Tvrz se poprvé uvádí v r.1600. V roce 1618 ji získal Vilém Dvořecký. V r.1677 byla již pustá, neboť v r.1661 při velkém požáru městečka vyhořela a nebyla již obnovena.

František Josef ze Starhembergu r.1734 postavil na náměstí zámek. Patrová budova obdélníkového půdorysu, souměrná podle hlavního vstupu, bez architektonických ozdob.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.

Dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r.1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku1693 tvrz přestala být panským sídlem.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a tvoří část jižního křídla. V 19. stol. byl zámek novogoticky přestavěn. Od roku 2000 je majetkem firmy INTEC, která jej přestavuje na své reprezentativní sídlo.

Nepřístupný zámek přest. z tvrze. Tvrz založena neznámo kdy, přestavěna renesančně. Po r. 1725 postavena kaple sv. J. Nepomuckého, po r. 1792 tvrz přest. na zámek. Neoslohový dvoukřídlý zámek s dvorem a parkem výsledkem přestavby z konce 19. st.

V současné době rekonstruovaný zámek, vystavěný kolem roku 1780 Janem Schindlerem. Patrová obdélná budova s rizalitem na severozápadní straně, krytá mansardovou střechou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Mladší renesanční tvrz, poprvé zmíněna r. 1563 už jako pustá, později upravena na barokní sýpku, dnes patrová budova krytá valbovou střechou. Na JZ nároží jsou dnes zbytky renesančních psaníčkových sgrafit.

Dnes již zaniklá tvrz byla postavena v polovině 14. století. Měla pravidelný tvar obdélníka cca 38 x 51 metrů.

Původně hrad z 12.-13. st. byl v 16. st. přestavěn na zámek. R. 1708 byl karmelitány přestavěn na barokní klášter. Za Josefa II. byl zrušen. V 19.st. se zde narodil A. Sova. Po r. 1945 zde byla kasárna. Dnes je užíván ke kulturním potřebám.

Pětihranný dvouposchoďový klasicistní altán ve tvaru hříbku, vybudovaný v 18. století. Od července 2004 je zde zřízen památník Antonína Sovy, který zde na konci 19. století pobýval.

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.