Turistické cíle v okolí obce Kamberk

nebo vyberte

Kamberk

Středočeský kraj,  Benešov  (BN)
Nalezeno celkem 148 záznamů, 6 / 13 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Načeradec
Kostel byl založen v první polovině 12. stol., zmiňován r. 1184. Po požáru r. 1278 přistaven presbytář. V r. 1359 byla přistavěna kaple Panny Marie, v r. 1365 kaple Všech Svatých, které by v r. 1734 spojeny. Po r. 1989 byl kostel opraven.
 kostel sv. Petra a Pavla
559.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Chotoviny
Původně gotický kostel postavený v Chotovinách kolem roku 1380 Rožmberky. Dochován především vítězný oblouk a sanktuář. Úpravy 1643, 1742 (postavena věž), 1781–86 za kardinála Migazziho (klenba).
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Zdislavice
Neslohový kostel postavený r. 1701 na místě dřevěného kostela z r. 1645. R. 1898 byla zvýšena věž. R. 1954 byl vchod z jižní strany zazděn a byl probourán nový vchod ze severu.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Borovnice
Monumentální neogotický kostel sv.Petra a Pavla z let 1854-9, stojící na místě kostela stejného zasvěcení z poloviny 14.století.
 kostel sv. Prokopa
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Pohnání
Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.
 kostel sv. Šimona a Judy
365.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Bystřice
Původně gotický kostel pochází ze 2. pol. 14. stol. Přestavěn po požáru r. 1645. Další oprava v roce 1899 a r. 2009. Kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, předsíní na západě a hranolovou věží na severu. Horní část věže na nárožích členěna pilastry.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Votice
Z původně gotického kostela z poč. 13. st. zůstala po požáru v r. 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny ze 16. st. Poté kostel získal barokní úpravu. Věž byla r. 1894 o jedno patro zvýšena, dostala bicí hodiny a nynější tvar střechy.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Lukavec
Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.
 kostel sv. Václava
615.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pacov
Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Libouň
Rotunda z 2. pol. 13. st. Od 14. st. patřila pod patronát premonstrátů z želivského kláštera. Vnitřní vybavení je ze 17.-18. st. Rotunda má válcovou loď, apsidu a hranolovou věž. Uvnitř jsou nástěnné malby, nyní zakonzervovány.
 kostel Všech svatých
418.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Olbramovice
Původně románský kostel z konce 12. stol., zachovala se věž s dvojitými okénky a obvodové zdivo lodi. V r. 1866 loď prodloužena a opatřena novou apsidou. Vybavení převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář kol. r. 1700 z kostela sv. Jakuba v Praze.
 kostnice
Zdislavice
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj
Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.