Turistické cíle v okolí obce Boudy

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Boží muka s vedle stojícím litinovým křížem na vysokém kamenném podstavci u silnice na okraji obce. Boží muka pocházejí patrně ze 40. let 20. století; litinový kříž z roku 1859.

Pilířová boží muka na okraji obce z rozmezí konce 18. a 1. poloviny 19. století. Trojdílná kompozice na čtvercové základně. Střední díl má v průčelí půlválcovou niku, v níž bývala dávno již ukradená dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého. Krytá nízkou jehlancovou střechou s prejzy a dvouramenným křížem.

Nedatovaná zděná boží muka pilířového typu s hmotově shodnou kaplicí, pocházející snad z 19. století, stojí při cestě z Chraštiček na Kozárovice. Boží muka jsou poměrně robustní, pilíř je zakončen "klasicistní" kaplicí. Niky v pilíři jsou prázdné. Boží muka jsou zakončena sedlovou stříškou.

Renesanční patrový zámek, postavený místo staršího sídla Janem Horčicem z Prostého r. 1603 podle rožmberské Kratochvíle. V18. století upravován za Gfässerů a Talacků z Ještětic. Zajímavý portál a erbovní deska nad vstupem, hodnotný dvůr s pivovarem.

Původně gotický hrad ze 13. století. Částečně zachováno pozdně gotické opevnění. V roce 1567 přestaven na renesanační zámek.

Původně tvrz byla poprvé zmíněna r. 1601, kdy byl majitelem Mareš Čejka. Zůstala patrová budova s klenutými prostory v přízemí, podsklepená bašta. R. 1712 přestala sloužit jako šlechtické sídlo, později zde byla sýpka. Dnes je soukromým majetkem.

Původně tvrz Pintů Bukovanských z Bukovan ze 14. století, připomínaná r. 1543. V 16. století přistavěn renesanční palác, v 17. stol. západní a v 18. stol jižní křídlo. Zámek je nepřístupný, je zde dětská léčebna.

Z tvrze je zachována věž, na kterou navazují dvě křídla, která byla v 16. a 17. století přestavěna na raně barokní sýpky. První zmínka o tvrzi je z r. 1384. Majiteli byl rod Buzických z Buzic. Dnes je zde chátrající skladiště rybářů.

Klasicistní zámek, postavený Helverseny v místech starší tvrze po r. 1785. Patřil Lobkowiczům a od r. 1891 Stráneckým, kteří nechali přistavět boční kapli a upravit interiéry. Po r. 1945 znárodněn a využit jako ústav sociální péče, dnes soukromý majetek.