Turistické cíle v okolí obce Boudy

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Kamenný trojpolový most přes říčku Vlčavu (Skalici) na silnici II/174 mezi zámeckým areálem a historickým jádrem města. Na místě staršího předchůdce postaven 1899, přeneseny sem starší sochy. Celková délka 34,4 m, šířka 8,5 m, rozpětí oblouků cca po 10 m.

V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.

Sousoší Nejsvětější Trojice na čimelickém náměstí bylo postaveno za svobodného pána z Bissingenu po roce 1750. Jde o dílo význačného sochaře Jana Hammera. Tvoří jej sloup s plastikou Nejsvětější Trojice a pět dalších plastik světců.

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Pískovcová plastika sv. Prokopa z poloviny 18. století na náměstí v Orlíku nad Vltavou - Starém Sedle.

Špitál postaven roku 1762. Jedná se o jakýsi starobinec poskytující útulek nemocným, zestárlým a práce neschopným kosteleckým lidem. Na všechno co se ve špitálu dělo dohlížel místní farář. V současné době je v bývalém špitále umístěno místní muzeum.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Stavba s fasádami s novorománskými prvky z roku 1865 na místě renesanční radnice, zničené požárem města 1834. Od roku 1905 zde sídlily státní úřady (do zrušení okresu roku 1960). Dnes tu působí městské museum a základní umělecká škola.