Turistické cíle v okolí obce Boudy

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století, jako farní je zmiňován roku 1356. Kostel byl přestavěn Janem Šťastným Chanovským a na Krašově v letech 1723–24. V závěru presbytáře se uchovaly fragmenty nástěnných maleb z 15. století.

Románský kostel z přel. 12/13. stol. cca 1340 goticky přestavěn (závěr s transeptem, malby). V pramenech poprvé 1341. Úpravy v pozdní gotice, renesanci (věž 1616, zvony 1597, 1612), baroku (1635 kaple, 1696 nová okna, 1693 hlavní oltář, 1762 věže a sakristie). 1770 poškozen bleskem, vzápětí opraven.

Barokní kostel z let 1722–1723 na místě dřevěného kostela z r. 1352. Starý kostel zničen při požáru r. 1720. Nový kostel nechal vystavět řád křižovníků s červenou hvězdou za velmistra Böhma. V interiéru díla od V. V. Reinera.

Jednolodní raně gotický farní kostel z okruhu milevského kláštera z l. 1260–70, připomínán v r. 1350, upraven v 17. a 18. stol. Zachován raně gotický presbytář, portál v severní zdi lodi, triumfální oblouk. Vybavení kostela je převážně rokokové.

Kostel gotického původu, snad již z pol. 13. stol. Radikálně přestavěn barokně v první pol. 17. století. V prvé pol. 18. století byla k lodi přistavěna kaple sv. Barbory. Zařízení vesměs od místního sochaře J. Hammera z pol. 18. století.

Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.

Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.

Areál repliky románsko-gotického, barokně upraveného kostelíka, postaveného z fragmentů původní stavby ve vsi Červená, jejíž zbytky jsou dnes pod hladinou Orlické přehrady. Původní stavbu z 12. století nechala postavit zřejmě paní Zdislava, matka Jiřího z Milevska kolem roku 1190.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Barokní kostel nahradil v letech 1747–53 starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Postaven dle projektu K. I. Dientzenhofera, součást areálu hřbitova s kostnicí. Vnitřní bohaté vybavení a výzdoba současná se stavbou. Po roce 1990 opravován.