Turistické cíle v okolí obce Ratměřice

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Kde hrad stával, nelze přesně zjistit. Asi prvním držitelem byl v letech 1283–86 Vilém z Miličína. Hrad nejspíše zanikl za husitských válek a správa panství byla přenesena před polovinou 15. století na hrad Choustník.

Renesanční panský dům Rožmberků byl r. 1696 Küenburgy přestavěn na barokní zámek. Sídlem vrchnosti do r. 1732, po požárech r. 1749 a 1834 zčásti přestavěn, zčásti zbořen. Dnes nevýrazná patrová budova bez slohových znaků.

Hrad založen asi v druhé polovině 13. století. Karel IV. jej zařadil mezi hrady královské. Husity hrad vypálen, později rozbořen a nikdy již nebyl obnoven. Na místě hradu r. 1646 vystavěna mariánská kaple, při čemž zmizely poslední stopy po královském hradu.

Renesanční zámek byl postaven v letech 1570–1603 za Michala Španovského z Lisova. Roku 1678 jej získal František Ferdinand Küenburg, jehož rod zámek přestavěl barokně a vlastnil jej do r. 1945. Po 2. sv. válce zde byl podnik KOH-I-NOOR.

Tvrz se poprvé uvádí v r.1600. V roce 1618 ji získal Vilém Dvořecký. V r.1677 byla již pustá, neboť v r.1661 při velkém požáru městečka vyhořela a nebyla již obnovena.

František Josef ze Starhembergu r.1734 postavil na náměstí zámek. Patrová budova obdélníkového půdorysu, souměrná podle hlavního vstupu, bez architektonických ozdob.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.

Dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r.1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku1693 tvrz přestala být panským sídlem.

Rozhledna (11 m, 536 m n. m.) byla postavena r. 1927 na památku 300letého výročí porážky selského povstání. Postavena byla díky aktivitě obyvatel Neveklova a dalších obcí. Rozhledna je dnes ve špatném stavu, plánuje se rekonstrukce. Zajímavostí je, že na Neštětické hoře se dříve těžilo zlato.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a tvoří část jižního křídla. V 19. stol. byl zámek novogoticky přestavěn. Od roku 2000 je majetkem firmy INTEC, která jej přestavuje na své reprezentativní sídlo.