Turistické cíle v okolí obce Ratměřice

Barokní hřebčín z doby vlády Marie Terezie, po rekonstrukci otevřený znovu v roce 1999. V současnosti se zde chovají černí fríští koně původem z Holandska – jde o jediný chov v ČR. Součástí areálu je také mohutný špejchar, dnes sloužící jako originální restaurace, a luxusní hotel.

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

František Adam z Trauttmandorffu r. 1724 nechal vybudovat Nový Zámek. Autorem byl F.M. Kaňka. 1754 vyhořel a hrabě nechal zámek přestavět a nově vybavit. Je sídlem vrcholného baroka a patrová budova sloužila zejména k letnímu pobytu.

Majitelem bývalé vodní tvrze byl Mikuláš Divůček z Jemniště a Cimburka. Před r. 1593 tvrz přestavěli páni z Říčan na renesanční sídlo. Po výstavbě nového barokního zámku sloužil k ubytování panských úředníků.

Tvrz plnila správní a obrannou funkci pro oblast těžby zlata. Byla v držení pánů z Landštejna zřejmě v letech 1261-1379. Poté tvrz pustla. 1785 byla tvrz přestavěna, sloužila jako obydlí lokalisty, později jako fara, po znárodnění jako obecní byt.

Kruhová barokní kaple s lucernou u rybníka. Postavena kolem roku 1880.

Obdélnou kapli nechali v roce 1896 vystavět majitelé zdejšího panství Aichelburgové. Byla vysvěcena v roce 1896 vikářem Josefem Slivkou z Hoštic. V přední části otevřena širokým obloukem, na boku má úzká okna. Uvnitř je socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z první poloviny 18. století.

Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.

Hrad neznámé polohy, podle něhož se psal v l. 1284–1297 Ondřej z Kavčí Hory, předek pánů z Dubé. Stával někde v okolí Líšna, které bylo rovněž majetkem pánů z Dubé. V r. 1544 se zde uvádějí pusté vesnice Kavčí Hora, Kajšovka.

Klášter založen r. 1627, klášterní kostel r. 1629. Přestavěn mezi lety 1766–71, zanikl v roce 1950. Poté sídlo úřadů a výrobního závodu. Klášter vlastnil vzácnou knihovnu zničenou v r. 1950. Dnes patří znovu františkánům.

Zámek, pův. hrad, postaven kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Goticky upraven poč. 16. stol. Jiřím ze Šternberka, renesančně r. 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po r. 1725 barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od r. 1887 v majetku F. Ferdinanda d´Este, romanticky upraven. Od r. 1921 v majetku státu.