Turistické cíle v okolí obce Černovice

Historie pacovské farnosti sahá do poloviny 14. století. Fara zde byla povýšena na děkanství roku 1803. To sídlí v barokní budově z 18. století, upravené v polovině 19. stol. V minulém režimu zde byla zemědělská škola, dnes opět duchovní správa. V budově repliky obrazů z 18. století.

Tvrz poprvé zmiňována v roce 1544, kdy byli majiteli Růtové z Dírného, vznikla už někdy na přelomu 14. a 15. stol., 1636 byla zničena požárem. Vratislavové z Mitrovic ji poté přestavují na renesanční zámek. V polovině 18. století přestavěn barokně.

Terénní zbytky tvrze postavené kol. r. 1400 pány ze Zvěřince, r. 1528 za Smrčků z Mnichu uváděna jako pustá. Dochováno nedávnou stavbou narušené tvrziště se zbytky vodních příkopů.

Renesanční tvrz v severozápadní části vsi, byla postavena Janem Smrčkou z Mnichu po roce 1528 a stojí dodnes. Je využívána jako užitková stavba statku.

Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.

Téměř čtvercová přízemní renesanční budova byla postavena před rokem 1620, po r. 1758 barokně upravena. Na první pohled upoutá její nová šindelová mansardová střecha. Velmi cenným architektonickým prvkem této stavby je barokní hambalkový krov. Fara je ohrazená původní zdí s bránou a brankou.

Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.

Gotický hrad z roku 1316. V druhé polovině 17. stol. opraven a poté částečně barokně přestavěn. V roce 1948 zestátněn, zrekonstruován a poté sem bylo umístěno muzeum motocyklů.

Původně hrad z roku 1248. V letech 1580-1593 přestavěn na renesanční zámek. Průčelí a třípatrová nárožní věž jsou klasicistní z 19. století.

Kamenná kašna datována rokem 1865. Stojí v horní části protáhlého náměstí. Čtyřboká žulová nádrž zhotovena z tesaných kvádrů. Fontánu tvoří čtyřboký dřík. Rozměry kašny 6 x 6 m, parapet 90 cm vysoký. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Mírně zakřivený kamenný viadukt tvořen jedenácti klenutými oblouky. Vyzděn z lomového kamene. Oblouky půlkruhově zaklenuté. Nad silniční komunikací je záklenek segmentový. Výrazný krajinotvorný prvek.

Železniční viadukt u Pošné vystavěn kolem r. 1888. Most je o třech stažených obloucích. Pilíře vyzděné z lomového kamene. Stavbu mostu prováděli Italové. Zahájení provozu na trati uskutečněno 17. 12. 1888.