Turistické cíle v okolí obce Černovice

nebo vyberte

Černovice

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 121 záznamů, 3 / 11 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Dolní Hořice
tvrz, chátrající, není známo, Jihočeský kraj, Dolní Hořice
Renesanční tvrz v severozápadní části vsi, byla postavena Janem Smrčkou z Mnichu po roce 1528 a stojí dodnes. Je využívána jako užitková stavba statku.
 Dolní Hořice
580.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dolní Hořice
Terénní zbytky tvrze postavené kol. r. 1400 pány ze Zvěřince, r. 1528 za Smrčků z Mnichu uváděna jako pustá. Dochováno nedávnou stavbou narušené tvrziště se zbytky vodních příkopů.
 Dub
550.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Dub
Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křeč
Téměř čtvercová přízemní renesanční budova byla postavena před rokem 1620, po r. 1758 barokně upravena. Na první pohled upoutá její nová šindelová mansardová střecha. Velmi cenným architektonickým prvkem této stavby je barokní hambalkový krov. Fara je ohrazená původní zdí s bránou a brankou.
 Hroby
500.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Hroby
Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.
 Kámen
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Pacov
Gotický hrad z roku 1316. V druhé polovině 17. stol. opraven a poté částečně barokně přestavěn. V roce 1948 zestátněn, zrekonstruován a poté sem bylo umístěno muzeum motocyklů.
 Kamenice nad Lipou
561.0 m. n.m.
Městské muzeum Kamenice nad Lipou, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Kamenice nad Lipou
Původně hrad z roku 1248. V letech 1580-1593 přestavěn na renesanční zámek. Průčelí a třípatrová nárožní věž jsou klasicistní z 19. století.
 kamenná kašna
467.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chýnov
Kamenná kašna datována rokem 1865. Stojí v horní části protáhlého náměstí. Čtyřboká žulová nádrž zhotovena z tesaných kvádrů. Fontánu tvoří čtyřboký dřík. Rozměry kašny 6 x 6 m, parapet 90 cm vysoký. V seznamu kulturních památek od r. 1963.
 kamenný železniční viadukt
495.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chýnov
Kamenný most o devíti mostních polokruhových obloucích postaven na konci 19. stol. Vybudovali ho italští dělníci. Vede přes údolí Močítka, přes Chýnovský potok. Je jedním z největších kamenných mostů v Čechách. Výška kolem 30 m. Materiál je žula spojovaná vápennou maltou. Technická památka.
 kamenný železniční viadukt
475.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kloužovice
V roce 1883 vybudována železniční dráha Tábor-Horní Cerekev. V okolí Chýnova čtyři mosty podobající se antickým viaduktům. Jedním z nich viadukt v Kloužovicích. Má pět mostních oblouků. Jeden z nejhezčích viaduktů na trati do Tábora.
 kamenný železniční viadukt
498.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pacov
Viadukt překonává údolí potoka. Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Stavěn v letech 1886–1888. Mírně zakřivený kamenný viadukt. Devět klenutých oblouků. Stěny završeny římsou z pískovcových kvádrů.
 kamenný železniční viadukt
540.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Pořín
Most z r. 1888 je z režného kamenného zdiva, o sedmi mostních otvorech. Most je ve stoupání, ale i v tvaru "S". Největší výška středního pilíře je 11,71 m. Pod druhým a třetím obloukem vede cesta, pod druhým obloukem protéká Turovecký potok. Do seznamu kulturních památek zapsán r. 1988.