Turistické cíle v okolí obce Pozov

Kříž se zvoničkou v parčíku v centru vesnice. Není přesně datován, odhaduje se 19. stol., či případně přelom 18. a 19. století. Na dvakrát odstupňovaném podstavci, s vysokým zdobeným hranolovým dříkem s nikou se soškou světce (?) je vztyčena otevřená zvonička, na jejímž vrcholu je kamenný kříž.

Jižně nad vesnicí v blízkosti silnice mezi Chocerady a Vodslivy z roku 2010. Areál tvoří památník poděkování a podesta s křížem na začátku cesty, výklenková kaple, 14. zastavení, altán, studna a kříž mezi VIII. a IX. zastavením, další kříž u XIII. zastavení a rozhledna mezi XIII. a XIV. zastavením.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.

Barokní zámek postavil r.1690 Václav Malovec z Malovic. V r.1767 se uvádí, že zámek je kamenný a má 7 pokojů. Po požáru r.1801 nebyl plně obnoven. Sloužil hospodářským potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Hrad ze 14. st, přestavěný na zámek. Přestavěn pozdně goticky po r. 1478 a renesančně po r. 1536. Od 17. st. neobýván, v letech 1873-1884 ruiny přestavěny na zámecké sídlo továrníka Vincenta Daňka. Nyní v soukromém vlastnictví a po rekonstrukci zpřístupněn stejně jako park.

Zámek vznikl přestavbou původní gotické tvrze. Poč. 17.st. dal Kryštof Skuhrovský Louňovice přestavět, r. 1610 sgrafitová omítka, později štuková výzdoba, raně barokní prvky.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.

Zřícenina původně trojkřídlého zámečku, který vznikl kolem roku 1705. Majitelem byl Norbert z Vrbna, trvale však sídlící na Hořovicích. Zámeček sloužil jako panský správcovský dům.

Tvrz v obci, kde dříve bývala stará tvrz postavená Zdislavem z Mrače kolem r. 1318. Benešovicové postavili v 2. pol. 14. stol. tvrz novou. Jejich potomci zde žili do r. 1540, kdy tvrz koupil Jaroslav ze Šelmberka. Za třicetileté války zpustla. V 17. stol. upravena na sýpku a v 19. stol. na byty.

Zbytky nejstaršího z panských sídel v Mrači na nevýrazné ostrožně. Datována keramikou do 2. poloviny 13. století a na začátek století 14. Nahrazena nedalekou novější tvrzí již ve 14. století.