Turistické cíle v okolí obce Český Rudolec

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Pozdně barokní fara stojí na okraji vstupu do areálu kostela sv. Lamberta. Dle datace v průčelí postavena roku 1796. Zděná patrová budova na obdélném půdoryse, zdobená štukovou výzdobou s pilastry a bosáží. Areál fary doplňuje vjezdová brána s ohradní zdí a hospodářským stavením. Památkově chráněná.

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Hraniční kámen na zemské hranici Čechy - Morava u modré turistické stezky Via Czechia - Českomoravská a cyklotrasy č. 1115; nedaleko Bizoní farmy Rožnov, směrem na hrad Landštejn.

Hraniční kámen na historické zemské hranici Čechy - Morava u silnice mezi Kadolcem a Starým Městem pod Landštejnem. Ve tvaru hranolu na obdélném půdoryse s trojúhelným zakončením; na nízkém soklu, na kterém jsou označeny strany zemí a rok restaurování - rok 2006.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Jesuitská kolej vznikla v Telči zásluhou hraběnky Slavatové roku 1655. Postupně se rozrostla o seminář a gymnasium. Fungovala do zrušení řádu 1773. Největší barokní komplex ve městě pak sloužil armádě a školství.