Turistické cíle v okolí obce Český Rudolec

nebo vyberte

Český Rudolec

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH)
Nalezeno celkem 207 záznamů, 6 / 18 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kaple sv. Floriána
573.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Lomy
Kaple sv. Floriána na návsi v Lomech je empírová stavba z r. 1830. U jihozápadního nároží stojí žulový kříž z 19. stol. Kaple i kříž jsou od r. 1958 památkově chráněny.
 kaple sv. Floriána
5150.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Báňovice
Návesní kaple s obdélnou lodí a trojbokým závěrem byla postavena r. 1858 na místě starší kapličky. Má výraznou hranolovou zvonici nad vstupním průčelím, završenou stanovou střechou. Místní pouť se tradičně koná v neděli po svátku svatého Floriána (4. května) a posvícení pak v neděli po 15. říjnu.
 kaple sv. Karla Boromejského
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.
 kaple sv. Kříže
sakrální památky - kaple, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Slavonice
Kaple pocházející z roku 1702, s portálem z roku 1586
 kaple sv. Prokopa
525.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dobrohošť
Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.
 kaple sv. Rocha
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Raně barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla postavena r. 1652 jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Postavená byla ze sbírky telčských občanů. Je situována jihovýchodně od kostela Matky Boží v areálu hřbitova. Za jejího donátora či stavitele je považován měšťan Řehoř Fojt z čp. 41.
 kaple sv. Rocha a Šebestiána
468.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dačice
Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.
 kašna
560.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kunžak
Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.
 kašna na Horním náměstí
518.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Slavonice
Kašna v západní části slavonického Horního náměstí vznikla roku 1783 kombinací nové osmiboké žulové nádrže, druhotně použitého gotického pilíře a barokní sochy sv. Floriána (snad po roce 1750).
 kašna na Mírovém (Dolním) náměstí
515.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Slavonice
Původně renesanční kašna na Dolním (dnes Mírovém) náměstí z II. poloviny 16. století. Asi 1667 byl osazen toskánský sloup z někdejšího pranýře. Na jeho vrcholu stojí socha Immaculaty z II. poloviny 18. století.
 kašna se sochou Siléna
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.
 kašna se sochou sv. Markéty
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.