Turistické cíle v okolí obce Rancířov

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Barokní hospodářský dvůr se sýpkou sloužící opatství vznikl v 2. pol. 17. století za opata Johannese Westhause na místě staršího dvora vypáleného r. 1643. V letech 2009 až 2010 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v současnosti slouží jako seminární hotel s restaurací.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.

Památkově chráněná barokní kaplička stojící pod památnou lípou byla postavena pravděpodobně v polovině 18. století. Stavba je prvně zaznamenána na mapě I. vojenského mapování - Josefovského z let 1764-1768. Kolem roku 2020 došlo k rekonstrukci.

Bründlkapelle je novogotická poutní kaple nad pramenem na lesním návrší mezi městy Waidhofen an der Thaya a Gross-Siegharts. Stavba pochází z let 1888-1902.

Barokní hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1739 je společně se hřbitovem, ohradní zdí a vstupním mostem chráněnou kulturní památkou od roku 1958.

Kaple stojí nedaleko kostela sv. Víta. Je barokní z pol. 18. století; původ jejího stáří operativní průzkum posunul min. na konec 15. století. Duchovnímu účelu sloužila až do r. 1785; r. 1788 zachráněna před demolicí a sloužila městu jako účelové zařízení do 80. let 20. stol. Obnovena r. 2018.