Turistické cíle v okolí obce Cizkrajov

Zděná výklenková kaple na obdélném půdorysu, omítnutá a nabílená. Nika je segmentově sklenuta, uvnitř je novodobá soška Panny Marie. Střecha je sedlová, krytá taškami, zakončená dvojramenným křížem. Kapli lze datovat pouze přibližně do 18. či. 19. století. Památkově chráněna je od 3. 5. 1958.

Výklenková kaple stojí na konci vesnice směrem na Český Rudolec. Kdy byla postavena nezjištěno. Zděná omítaná s mohutným výklenkem v průčelí, lemovaném sloupkovými pilíři s hlavicemi a ukončená nízkým trojúhelným štítem se sedlovou střechou. Na menze ve výklenku miniaturní plastika Panny Marie.

Zděná výklenková kaple neznámého stáří, snad zasvěcená sv. Janu. Hluboký výklenek sahá až k podlaze, uvnitř je torzo kamenného sloupu (pravděpodobně dříku a patky žulových božích muk) a obraz Panny Marie, malovaný na plechu a krytý plechovou stříškou. Kaple není památkově chráněná.

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. pol. 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.

Hrad Weikertschlag na kopci nad Moravskou Dyjí v Dolním Rakousku z 12. století byl dobyt a zničen na samém počátku 15. století. Ve zřícenině se z něj do současnosti dochovaly nad stejnojmennou obcí jen velmi malé zbytky.

Židovské ghetto vzniklo v Jemnici pravděpodobně již na počátku 14. století, nejstarší zmínka r. 1336. Většina zachovaných domů, přestavěna, má ale renesanční jádro. Synagoga zničena nacisty r. 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do Terezína. Na místě zbořené synagogy je pomník (konec 20. stol.).

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Hřbitov založen po r. 1727, kdy do obce přišla početná skupina Židů z Vídně a Dolního Rakouska. Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1730. Poslední pohřeb v létě 1930. Hřbitov má rozlohu 1514 m2 a je na něm cca 450 náhrobků barokního a klasicistního typu, s převážně hebrejskými a německými nápisy.

Židovský hřbitov byl založen pravděpodobně ve 14. stol. (první zmínka o židovském osídlení je z r. 1336). Nejstarší zachovaný náhrobek je ze 17. stol. Nacisté za 2. sv. války hřbitov zdevastovali a náhrobky odvezli, po válce vráceny na hřbitov. V l. 1991-1994 byla část kamenů znovu vztyčena.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.