Turistické cíle v okolí obce Cizkrajov

Kostel v Cizkrajově byl postaven po roce 1500 slavonickým mistrem Jörgem Estreicherem ve slohu jihočeské pozdní gotiky. Součástí areálu je hřbitov a barokní fara, spojená s kostelem krytým mostem.

Jemnický farní kostel vznikl až koncem 14. století, tedy několik desetiletí po vzniku hrazeného města uprostřed jeho náměstí. Velká přestavba v 80. letech 16. století, později jen drobné doplňky a korekce vzhledu.

Původně románský kostel v Kostelní Myslové se připomíná poprvé 1253. Několik důkladných přestaveb (konec 15. a I. pol. 16. stol., 1795) výrazně ovlivnily jeho dnešní vzhled. Jižně od kostela fara z roku 1785, v jejich sousedství plastiky z 19. stol.

Římskokatolický kostel sv. Václava v Třeběticích je novogotická stavba z r. 1854. Od r. 1867 je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není památkově chráněn.

Původní dačický kostel je doložen již ve 12. století. Gotická stavba, která ho vystřídala, tvořila zároveň obrannou jednotku trhového místa. V pol. 16. stol. stavba mohutné věže, po požáru postaven v letech 1775-88 pozdně barokní chrám.

Původně opevněný gotický kostel ze 14. stol. Vnější omítka renesanční, sgrafitová, loď upravena a sklenuta po požáru 1771.

Tvrz postavená na počátku 16. stol. R. 1305 se zmiňuje ves v majetku zderazských křižovníků, poté se majitelé často střídali. Od r. 1531 byla tvrz v majetku Koňasů z Vydří. Ti provedli v 16. stol. renesanční přestavbu tvrze. V 17. stol. přístavbou upravena na zámeček. Později sloužila jako sýpka.

Kostnice (kaple) je vestavěna do ohradní zdi u kostela sv. Linharta, u jeho presbytáře. Původně gotická stavba ze 14. století vystavěná z kamene, na obdélném půdoryse, v průčelí je otevřena hrotitým oknem, uzavřeným železnou mříží. Byly v ní ukládány ostatky ze zrušených hrobů.

Křížovou cestu tvoří 13 výklenkových kapliček z r. 1873 a žulový kříž z r. 1863 na vrchu Spravedlnost. Ve výklencích byly obrazy Čeňka Neumanna, dnes jsou prázdné. V l. 1947, 1960 a 1990 byly tři kapličky zbořeny, doplněny v roce 2017, leč nikoliv na původních místech. Památkově chráněna od r. 1958.

Na přední části žulového kamene je reliéf tlapatého kříže a dnes téměř neznatelný nápis „LP 1762 W TOMTO MISTE SESEL SWETA SK TELZE GOSEF RAMBOSEK“. Zadní strana je bez symbolů a nápisů. Kámen stával při zaniklé cestě do Dolní Vilímče a připomíná skon 67letého telčského měšťana Josefa Rambouska.

Kámen o rozměrech 48x55x16cm má v přední části vyryt symbol kříže či meče. Zadní strana není opracována. Původně stával na hrázi rybníka (pravděpodobně většího z návesních), do kterého podle pověsti sjel s koněm francouzský voják a utopil se v něm; podle jiné verze voják zahynul při pádu z koně.

Drobný křížový kámen je zapuštěn do hráze Brázdova rybníka. Obloukem zakončená žulová deska je z přední strany ozdobena symbolem latinského kříže, jinak je bez ozdob. Pokud byl na kameni nápis, dnes není zřetelný. O kameni se nepodařilo v dostupné literatuře dohledat žádné informace.