Turistické cíle v okolí obce Staré Hobzí

Dvůr s panským domem vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín. Dnes v soukromém vlastnictví.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Menší hrádek byl pravděpodobně založen kolem r. 1300 pány z Javoří (von Gaber). Později přechází sňatkem do držení pánů z Eibensteinu a na konci 15. století je již popisován jako pustý. Dodnes se zachovaly především stěny hradní kaple a proto bývá celý hrad označován též Gaberkirche.

Renesanční vodní zámek byl postaven zřejmě v 16. století, snad na starších základech. V r. 1856 byla baronem z Villa-Secca u zámku založena první zemědělská škola v Dolním Rakousku. V r. 1914 zde vznikl válečný internační tábor. V poslední době sloužil jako obytná budova.

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).