Turistické cíle v okolí obce Světlík

Dřevěná rozhledna (1236 m n. m.) postavena r. 2012 na místě starší rozhledny z r. 1938 (zanikla). Tehdy byla vojenským prostorem vybudována turistická stezka. Rozhledna v lednu 2024 pro napadení dřevokaznou houbou zbořena, od května 2024 platí úplný zákaz vstupu na území vojenského újezdu.

Kostel z let 1471–85 byl přiložen k původnímu kostelíku z konce 13. století, který se stal kaplí Smrti Panny Marie. Roku 1665 byly oba objekty stavebně propojeny. Proslulé mariánské poutní místo.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Původní gotický kostel sv. Markéty v Malšíně byl přestavěn roku 1593 (dochovány renesanční prvky věže) a koncem 17. století. Při úpravě koncem 19. století (zejména horní část věže) došlo ke změně zasvěcení.

Původně gotická kaple sousední tvrze z r. 1313 (vysvěcení); od r. 1362 farní kostel. Znovu vystavěn pozdně barokně r. 1787. V letech 1800-1801 přistavěna nynější loď; upraven v r. 1893 - interiér. Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem (původní kaple) a sakristií s oratoří v patře.

Pozdně gotický kostel s barokně přestavěnou lodí a novogotickou věží nahradil ve Frymburku původní svatyni, připomínanou poprvé roku 1277. Po napuštění lipenské přehradní nádrže se ocitl téměř na jejím břehu.

Raně gotický farní kostel klášterního města Vyšší Brod prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Pravděpodobně největší stavbu v Česku s dochovanou chórovou věží obklopuje hřbitov s několika božími mukami, severně od něj velká klasicistní fara.

Dominantní novorománský kostel ve Světlíku vyrostl v letech 1872–4 na místě starší stavby, ze které snad převzal část konstrukcí. Stylově jednotná je i brána hřbitova, který jej obklopuje. Severně pod ním velká barokní fara.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.

Trojlodní kostel, postavený v letech 1936–38 v tradicionalistickém slohu podle projektu Ing. Hanse Foschuma z Českého Krumlova. Převážnou část nákladů na stavbu hradila papírenská firma Spiro. Obnoven po roce 1995. Dominanta areálu se starší kaplí (1850), farou a nástupním prostranstvím.

Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.

Starší kostel, připomínaný poprvé roku 1248, byl v letech 1483–1510 nahrazen pozdně gotickou novostavbou (klenba lodi od Hanse Gezingera). Upravován po požárech v 18. a 19. století, regotizován 1900-01, tehdy nově postavena věž. Obklopen bývalým hřbitovem, západně od něj bývalá fara.