Turistické cíle v okolí obce Slavkov

Bývalá tvrz z poč. 14. stol. (starší část). V 1. pol. 15. stol. tvrz vyhořela a záhy obnovena; vystavěna mladší část tvrze s hranolovou věží, která se zachovala až do výše 1. patra v levé části nynější budovy čp. 26. Od 19. století sloužila jako myslivna a sídlo lesního úřadu. Nyní soukromý majetek.

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Pozdně gotický klášter v Přední Výtoni na místě původních pousteven a starší kaple, které jsou doloženy roku 1384. Jeho nedlouhá existence skončila v 50. letech 16. století, poté fara, spravovaná z Vyššího Brodu. Po roce 1945 klášter zabrala armáda.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Kostel z let 1471–85 byl přiložen k původnímu kostelíku z konce 13. století, který se stal kaplí Smrti Panny Marie. Roku 1665 byly oba objekty stavebně propojeny. Proslulé mariánské poutní místo.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Původní gotický kostel sv. Markéty v Malšíně byl přestavěn roku 1593 (dochovány renesanční prvky věže) a koncem 17. století. Při úpravě koncem 19. století (zejména horní část věže) došlo ke změně zasvěcení.

Původně gotická kaple sousední tvrze z r. 1313 (vysvěcení); od r. 1362 farní kostel. Znovu vystavěn pozdně barokně r. 1787. V letech 1800-1801 přistavěna nynější loď; upraven v r. 1893 - interiér. Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem (původní kaple) a sakristií s oratoří v patře.

Pozdně gotický kostel s barokně přestavěnou lodí a novogotickou věží nahradil ve Frymburku původní svatyni, připomínanou poprvé roku 1277. Po napuštění lipenské přehradní nádrže se ocitl téměř na jejím břehu.

Dominantní novorománský kostel ve Světlíku vyrostl v letech 1872–4 na místě starší stavby, ze které snad převzal část konstrukcí. Stylově jednotná je i brána hřbitova, který jej obklopuje. Severně pod ním velká barokní fara.