Turistické cíle v okolí obce Dolní Třebonín

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.

Hodnotný kamenný klenutý mostek přes potok Polečnici na staré poutní cestě z Českého Krumlova do Kájova. Ve zděné podobě je prokazatelně doložený v 19. století. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad technické stavby z tohoto století.

Silniční kamenný most o třech obloucích přes Malši pod Římovem. Postaven v roce 1869 na místě starého dřevěného. Technická památka.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek byl r. 2011 staticky zajištěn. Můstek patří mezi nemovité národní kulturní památky.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek, který je neobvyklé konstrukce málo používaného šikmého křížení, byl r. 2011 staticky zajištěn. Je historickou památkou.

Hodnotný historický rozcestník. Kamenný válcový rozcestník, složený z dříku a záklopy. Pod záklopou vytesán nápis, dnes málo čitelný. Sloužil k dřívějšímu dopravnímu značení silniční sítě v místě křížení cest v 1. polovině roku 1846. Památkově chráněný.

Kamenný válcový rozcestník v jižní části náměstí z doby kolem poloviny 19. století. Původně stával u rybníka Štilec; na toto místo přestěhován v roce 1975.

Zaniklá středověká tvrz, jediná písemná zmínka z r. 1409 (rožmberská popravní kniha). Tvrz jako rezidence neměla dlouhého trvání, neboť již poč. 15. stol. sídlili majitelé na hradě Maškovci. Pak sloužila jako obydlí kaplanů. Koncem 17. stol. zbořena. Zbytky tvrze zarovnány před koncem 19. století.

Sídlo kaplanů oltářů kostela sv. Víta v Českém Krumlově představuje první objekt ve městě s renesančními prvky. Nadal ho rožmberský kancléř Václav z Rovného. Později rozšířen o domácí kapli a obslužné prostory.

Původní kaple zbořena v roce 1937 a téhož roku postavena současná novogotická kaple. Zděná stavba obdélného půdorysu s trojbokým závěrem na kamenném soklu, s nižší předsunutou předsíňkou a s hranolovou zvoničkou. Krytá sedlovou střechou s valbou a zvonička stanovou s makovicí a křížem.

Novorománská kaple ve středu vesnice při silnici byla postavena v r. 1905. Zděná obdélná stavba s průčelní hranolovou věží přistavěnou až r. 1931, s hlavním vstupem; věž je krytá oplechovanou jehlancovou střechou, kaple sedlovou taškovou. Je zakončená apsidou s půlkuželovou oplechovanou stříškou.