Turistické cíle v okolí obce Dolní Třebonín

Kamenná sloupková boží muka severně od vesnice na rozcestí vedle kamenného smírčího kříže. Datována 1738. Památkově chráněná.

Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.

Boží muka tvořená štíhlým toskanským sloupem s kaplicí (novodobá) a křížkem na plochém kruhovém podstavci. Na severním okraji u odbočky z hlavní silnice do vsi Mohuřice. Vznik r. 1661 - neověřeno. Památkově chráněná.

Kamenná barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století. Toskánský sloup na vyšším soklu nese hranolovou kapličku s mělkými výklenky, jejíž kamenná stříška vydutého tvaru je ukončená koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněná.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Gotická žulová sloupková boží muka na návsi. Ve výklenku bývala barokní soška sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století; nyní je zde soudobá (?) soška světce. Boží muka z konce 15. století (datována 1492). Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka z doby kolem roku 1800 na východě obce u křižovatky silnic. Na žulovém soklu hranolovitý dřík s kapličkou a křížem na volutách. Památkově chráněná.

Jediná zachovaná boží muka z tzv. Růžencové cesty. Původně soubor 15 božích muk, v době zápisu do ÚSKP jich zbylo jen 8; nyní pouze tato. Památkově chráněná.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Původně hláska a zvonice byla postavena v letech 1549-77. Stavbu začal Hans Spatz. Spodní část je gotická, ochoz s kopulí renesanční. R. 1697 po požáru prodělala opravu a dostala svůj název. Má 7 zvonů, vysoká je 72 m a ochoz je ve výšce 46 m.