Turistické cíle v okolí obce Šebanov

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Původní gotický kostel sv. Markéty v Malšíně byl přestavěn roku 1593 (dochovány renesanční prvky věže) a koncem 17. století. Při úpravě koncem 19. století (zejména horní část věže) došlo ke změně zasvěcení.

Původně gotická kaple sousední tvrze z r. 1313 (vysvěcení); od r. 1362 farní kostel. Znovu vystavěn pozdně barokně r. 1787. V letech 1800-1801 přistavěna nynější loď; upraven v r. 1893 - interiér. Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem (původní kaple) a sakristií s oratoří v patře.

Pozdně gotický kostel s barokně přestavěnou lodí a novogotickou věží nahradil ve Frymburku původní svatyni, připomínanou poprvé roku 1277. Po napuštění lipenské přehradní nádrže se ocitl téměř na jejím břehu.

Dominantní novorománský kostel ve Světlíku vyrostl v letech 1872–4 na místě starší stavby, ze které snad převzal část konstrukcí. Stylově jednotná je i brána hřbitova, který jej obklopuje. Severně pod ním velká barokní fara.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.

Trojlodní kostel, postavený v letech 1936–38 v tradicionalistickém slohu podle projektu Ing. Hanse Foschuma z Českého Krumlova. Převážnou část nákladů na stavbu hradila papírenská firma Spiro. Obnoven po roce 1995. Dominanta areálu se starší kaplí (1850), farou a nástupním prostranstvím.

Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.

Starší kostel, připomínaný poprvé roku 1248, byl v letech 1483–1510 nahrazen pozdně gotickou novostavbou (klenba lodi od Hanse Gezingera). Upravován po požárech v 18. a 19. století, regotizován 1900-01, tehdy nově postavena věž. Obklopen bývalým hřbitovem, západně od něj bývalá fara.

Pozdně gotický kostel v Chvalšinách z let 1487–1507 nahradil staršího předchůdce, doloženého poprvé roku 1293. Raně barokní úprava v pol. 17. století, mariánská kaple z roku 1761, ani novogotické úpravy 1886–7 neporušily původní uspořádání stavby.

Gotický kostel v Černici vznikl v několika fázích, pravděpodobně ve 13.–15. století. Pozdější úpravy (zejména 1818) již nebyly významné. Dochovala se většina zřejmě obranné zdi okolního hřbitova a barokní fara.

Někdejší laický kostel stojí u zbytků vjezdové brány do hospodářského areálu zlatokorunského kláštera a mimo jiné dokládá jeho bývalý rozsah. Po zrušení kláštera sloužil pro průmyslovou výrobu, později jako obytný dům. Dnes je zcela prázdný a chátrá.