Turistické cíle v okolí obce Chvalešovice

Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.

Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Pozdně klasicistní kovárna na návsi, otevřená polokruhovým obloukem podsíně pracovního prostoru ve vstupním průčelí a vrcholící zděnou zvoničkou s křížkem. Postavena ve druhé polovině 19. století. Interiér klenutý s freskou.

Kovárna s obytně hospodářskou budovou v typicky samostatném prostoru návsi. Byla postavena v roce 1846. Obdélný přízemní objekt, v jehož štítovém průčelí je podkovárna se širokým obloukovitým vstupem. Památkově chráněná.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.

Na nízkém soklu stojí dvakrát odstupňovaný hranolový podstavec s profilovanou římsou, na kterém je umístěn vysoký hodnotný železný kříž s korpusem Ježíše Krista. V horní části podstavce je nápis. Kříž stojí u cesty na konci vsi naproti výklenkové kapli.

Kříž na rozcestí mezi Zahájím a Municem směr Zliv s pamětní deskou na památku zde pochovaných 197 rakouských vojáků, padlých v bitvě u Zahájí dne 25. května 1742. Nově zrenovován, volně přístupný.

Kříž stojí na místě nejstaršího, dnes beze stopy zaniklého, týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Vztyčen byl za epidemie cholery v roce 1850. Litinový kříž městu věnoval budějovický loďmistr Vojtěch Lanna.

Kamenný pomník zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty byl postaven r. 1904 podle návrhu Václava Suchomela přímo na Blatech v blízkosti údajného místa, kde byl na břehu Bezdrevského či Soudného potoka Kubata popraven. Ze Zbudova k němu vede zelená značka.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.