Turistické cíle v okolí obce Chvalešovice

Podzemní důl na kaolin, v činnosti ve II. polovině 19. století, v následujících desetiletích se využívaly produkty, vzniklé původně jako odpady při těžbě.

Pomník v podobě kříže označuje místo bitvy u Záblatí, svedené dne 10.6.1619 mezi stavovskou (rebelskou) armádou, vedenou Petrem Arnoštem z Mansfeldu a habsburskou armádou, vedenou Karlem Bonaventurou Buquoyem.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.

Zaniklý hrad. R. 1262 zmiň. jako věno Hedviky ze Šaumberka, vdovy po Vokovi z Rožmberka. Zdědil syn Jindřich. R. 1380 držel hrad jako zástavu Vilém z Újezda, r. 1387 opět v maj. Rožmberků. Zánik hradu spojován s tažením husitů r. 1421. R. 1481 pustý.

Podroužský mlýn stojí ve východním svahu rybníka Podroužek mezi renesančním statkem Grejnarov a Netolicemi. Doložen matrikami fary Netolice k roku 1761. Vodní mlýn s turbínou a s hospodářskými budovami. Dochován bez větších přestaveb. Od roku 2006 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Socha M. Jana Husa na vysokém podstavci na návsi v malém parčíku z roku 1915; odhalena až v roce 1919, resp. 1921. Podstavec dílem zedníka Matěje Nekoly; návrh podstavce, vnější úpravy a stavba pomníku dílo zdejšího rodáka akademického sochaře Václava Švece.

Pomník obětem 1. světové války na návsi u kostela sv. Havla. Ze světle neleštěné šedé žuly, s odstupněným štítem zakončeným koulí; po stranách dva kamenné projektily. Uprostřed pomníku deska z černé žuly se jmény zemřelých vojáků.

Na severozápadním okraji města Týn nad Vltavou bylo zřízeno neobvyklé přírodovědné muzeum se 6 základními expozicemi, které provozuje obecně prospěšná společnost Semenec. Je přístupné během letní sezóny (duben-říjen) a vytváří programy především pro školy a školky.

Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.

Tvrz snad Vrábských z Drahenic či rodu Radkovců ze 14. století. Nejstarší jádro budovy rozšířeno v pozdní gotice. Další přístavby, včetně zachovaných kleneb, jsou z 16. století. Dnes slouží jako fara.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.