Turistické cíle v okolí obce Záblatíčko

Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.

Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

Barokní budova děkanského úřadu postavena po r. 1691 z domu, který vyhořel za třicetileté války. Nahradila faru, která zanikla v r. 1621. V r. 1796 silně poškozena požárem, upravena do současné podoby v r. 1800.

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.

Zámek byl přestavěn ze starší vyhořelé tvrze v l. 1668–1674 stavitelem Antoniem de Maggi a sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Později zde byla umístěna škola a po jejím přestěhování do jiné budovy v roce 1982, je zámek téměř prázdný.

V centru města na hlavní, Masarykově třídě je na historickém domě čp. 38 pamětní deska Jana Kostohryze, posledního velitele 311. perutě RAF, který v tomto domě prožil dětství a mládí. Deska odhalena v roce 2016.

Dům U Modré hvězdy je v jádru renesanční. Po požáru roku 1796 byl pozdně barokně přestavěn. Při opravě v roce 1970 zde byl nalezen renesanční poklad, dnes uložený v Městském muzeu.

Barokní dům v jihozápadním rohu náměstí poprvé uváděn roku 1654. V roce 1831 zde Ignác Teyrich otevřel hostinec. V roce 1892 přestavěn na hotel. Problematická moderní přístavba hotelu směrem k řece byla provedená v letech 1966–9.