Turistické cíle v okolí obce Záblatíčko

Portikový pavilon z přelomu 18. a 19. století, otevřený ze tří stran, na čtvercovém půdorysu. S jehlancovitou střechou, v jejímž vrcholu je hranolová zvonička se stanovou stříškou a křížkem. Interiér s plackovou klenbou a iluzivní nástěnnou malbou. Sousoší Kalvárie v depozitáři Prácheňského muzea.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Barokní žulová kašna, vybudovaná před polovinou 18. století. Na severovýchodním nároží nádrže je vytesáno datum 1759, což je pravděpodobně datum opravy. Původnímu účelu sloužila do vybudování vodovodu r. 1915, dnes dominanta náměstí.

Kašna stojí na exponovaném místě lhenického náměstí. Byla vybudována na počátku 19. století (uváděn letopočet 1800). Kamenná kašna čtvercového půdorysu na jednostupňové podestě; na středním pilíři je umístěna socha našeho nejvýznamnějšího panovníka - císaře Karla IV. Není kulturní památkou.

Katovnu (pův. rasovnu) získal r. 1750 za obydlí písecký kat Antonín Nymburský. Po r. 1788 (zrušení trestu smrti) zastával jen místo rasa. R. 1790 mu byla katovna připsána. V průběhu dalších let byla stavebně upravována, v 70. l. 20. stol. ji rodina Nymburských prodala. Nedávno byla zrekonstruována.

Bývalý svobodnický statek poprvé zmiňovaný roku 1490, v pol. 19. století přestavěn ve stylu selského baroka, poč. 20. století získal dnešní podobu. V současnosti je v soukromých rukou.

Jednopatrová obdélná tvrz prvně zmiňovaná v l. 1401 – 1408. Majiteli byli bratři Hynek a Purkart z Klokočína Tvrz často měnila majitele.

Středověké a novověké vladycké sídlo. V písemných pramenech poprvé připomínané ve 2. polovině 14. století. Zaniklé beze stop.

Původní renezanční tvrz s mlýnem dal r. 1567 vystavět Adam Čabelický ze Soutic. Statek získal v dražbě r.1704 hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, který nechal v l. 1737-41 přistavět obytná stavení a kapli.

Kostel Jména Panny Marie na Lomci postaven v letech 1695–1672 za přičinění Filipa Em. Buquoye zednickým mistrem J. Hablesreuterem. Architekt není znám. Později byla přistavěna sakristie a schodišťová vížka, dále byla zřízena kruchta.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.