Turistické cíle v okolí obce Záblatíčko

Dům čp. 37 je v jádru gotický. Přestavěn v pol. 16. stol. a znovu ve druhé pol. 17. stol. Na počátku 16. stol. byl v domě hostinec. Název U Zlatého slunce v r. 1825. Dnešní vzhled domu vznikl při barokních a klasicistních přestavbách.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Fara stojí na západní straně náměstí u kostela sv. Jakuba. Původně renes. objekt s barokními, klasicistními a pozdějšími úpravami. Obdélná patrová budova se strmou sedlovou střechou; v přízemí vlevo vjezd do dvora, vchod do fary a mezi nimi dvě okna s mřížemi. Je jednou z nejstarších budov městyse.

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.

Dřevěná rozhledna Haniperk postavena na Svobodné hoře u Vodňan během léta a podzimu 2019. Je vysoká 24,5 m a volně přístupná. Leží na katastrálním území Vodňanské Svobodné Hory, z této osady je též nejsnadnější přístup i pro motoristy.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna r.1685 přestavěl pustou tvrz na barokní zámek. Valdštejnův znak zachovaný nad vchodem. Od r.1942 je zde škola.

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Obdélný hrazený areál typu viereckschanzen, jeden z mála v ČR (vyniká vysokým stupněm zachování). Doba laténská 3.-1. stol. př. n. l. Tento typ budovali Keltové. Ve Francii a v Německu celkem běžný, u nás jen zřídka. Nejlépe zachována východní strana (val až do výše 1,2 m). Památkově chráněno.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.