Turistické cíle v okolí obce Záblatíčko

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.

Dřevěná rozhledna Haniperk postavena na Svobodné hoře u Vodňan během léta a podzimu 2019. Je vysoká 24,5 m a volně přístupná. Leží na katastrálním území Vodňanské Svobodné Hory, z této osady je též nejsnadnější přístup i pro motoristy.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna r.1685 přestavěl pustou tvrz na barokní zámek. Valdštejnův znak zachovaný nad vchodem. Od r.1942 je zde škola.

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Obdélný hrazený areál typu viereckschanzen, jeden z mála v ČR (vyniká vysokým stupněm zachování). Doba laténská 3.-1. stol. př. n. l. Tento typ budovali Keltové. Ve Francii a v Německu celkem běžný, u nás jen zřídka. Nejlépe zachována východní strana (val až do výše 1,2 m). Památkově chráněno.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.

Pseudoroková hrobka jihočeské větve Berchtoldů z Uherčic z let 1936–1937. Výhled na soutok Vltavy a Lužnice.

Kamenný dvouobloukový most přes mlýnské rameno Blanice byl pravděpodobně v 18. století postaven před někdejší Píseckou branou. Na prostředním pilíři jsou osazeny socha svatého Jana Nepomuckého, která dala mostu jméno, a krucifix.

Kamenný kříž u hlavní cesty, který stojí na odbočce, vedoucí ke keltskému hradišti u Malovic. Datace na spodní části podstavce uvádí rok 1874. Kříž je nově restaurován a proto v dobrém stavu.

Silniční kamenný most přes mlýnský náhon postaven v letech 1862–64, kdy nahradil starší dřevěný most. Povodeň v roce 2002 jej poškodila, v následujícím roce byl opraven a celkově rekonstruován. Most je památkově chráněn.